Ezra Bridger i s Thrawnem byl odnesen purrgily na druhou stranu galaxie. Lothal byl osvobozen a Sabine s Ashokou se vydávají Ezru hledat. Bude Ezra ještě naživu? Co se stalo s Thrawnem? A zdědil Jacen jedijské schopnosti po svém otci?
Dozvíte se v k...
Do místnosti vběhl Jacen a vypadal, že se chystá sdělit mi životně důležitou zprávu, ale zůstal na mě zírat a potlačeným smíchem mu cukaly koutky.
"Co to máš na sobě?"
Založil jsem ruce křížem.
"To nepoznáš jedijskou uniformu?" Řekl jsem důležitě.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"No, uniformou bych to zrovna nenazýval. Ale když myslíš ..." Prohodil rukama.
"Ty jeden ...!"
Jacen se smíchem vyběhl ven a já hned za ním. Když už si myslel, že ho nechytím, použil jsem sílu a on zůstal stát na místě.
"To není fér."
"Život nikdy není fér, to často říkával tvůj otec."
Pustil jsem ho a on se pomalu vracel za mnou.
Sám sebe začínám udivovat. To jsem právě ... Wau ... dal jsem mu první lekci! Hraju však dále vážného.
"No jo, ale vy jste žili v jiné době. Když vládlo Impérium, nic nebylo fér. Ale teď jsou jediové svobodní!"
"Úplně ne. Nenazýval bych to svobodou. Stále je někde zbytek Impéria a vsadím se, že neco chystá. Proti všem, proti jediům, proti povstalcům ... Takže ponaučení je: Ať se děje cokoliv, vždy buď připraven!"
"Ano." Řekl s respektem Jacen. "...Mistře."
...
"Takže ty tady doopravdy zůstaneš Ashoko?"
"Ano. Myslím, že přesně tohle jsem hledala. Místo zpátky mezi jedii. Ale neboj, budu s vámi stále ve spojení."
Obejmul jsem Ashoku. "Budeš nám chybět."
"Ezro."
"Luku."
Podali jsme si ruce.
"Ty budeš skvělý mistr, vím to. Jen škoda, že nezůstanete s námi."
"Víš ... s Jacenem jsme se rozhodli, že nejlepší bude vrátit se na Lothál. Přece jen ... se tam oba cítíme tak trochu doma."
"To chápu. Tak ... Ať vás provází síla!"
Už jsem uslyšel zvuky přilétající lodi, která nás má vyzvednout. Loď ladně přistála a my jsme ještě naposledy zamávali Lukovi, Ashoca a všem ostatním dětem a nastoupili jsme dovnitř.
Planeta se nám vzdaluje, ale já vím, že to není naposledy. Opouštíme atmosféru a pak loď přešla na rychlost světla.
Konečně jsme se tu zorientovali a našli jsme dveře do řídící místnost.
"Čau Sabine!" Vykřikl Jacen a běžel k ní.
"Takže tebe bude učit Ezra, jo?" Rozházela mu vlasy. Ale divala se spíše na mě. Nechala Jacena, ať zkoumá ovládání a vyšli jsme spolu na chodbu.
"Myslela jsem, že tam zůstanete déle."
"No jo, ale jsem rád, že jsem zpět."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jsme tak blízko u sebe. Cítím její teplo, její vůni ...
"Co bude teď? S námi?" Ptám se.
"No ... to právě nevím."
Tentokrát to bylo trochu kratší, ale snad se vám to líbilo a jako vždycky nezapomeňte na ☆ a čau u další kapitoly 😄😁😆.
(Tentokrát nemusíte trpět moje šílené řady smajlíků a hvězdiček a kdo ví čeho XD)
