Vzpomínky

387 20 1
                                    

Probral jsem se mezi hromadou střepů a drobnými kamínky.
První myšlenka byla: Jsem naživu!
A hned potom: Kde to jsem?

Pomalu vstávám ze země a rozhlížím se okolo sebe. Ze začátku jsem to nemohl poznat, ale pak jsem zjistil, že stojím na stropě převráceného destruktoru. Převráceného a rozbitého. Nade mnou je obří díra, skrze kterou vidím několik chodeb a oranžové mraky.

Jsem na nějaké planetě. A Lothal to stoprocentně není.

Všude okolo mě jsou mrtvá těla a troopeři v bezvědomí.

Kde je Thrawn?

Vyhlídl jsem z okna, které už dávno nemá sklo. Vidím rozlehlou krajinu. Ani si neuvědomuji, jaké jsem měl štěstí, že jsem skončil na planetě, kde je atmosféra.

Zasteskne se mi po domovu. A teď nemyslím jen na Lothal. Myslím na Stín a jeho posádku. A na Kanana.

Z myšlenek mě vytrhl výstřel. Naštěstí jsem o něm věděl dříve, než útočník vystřelil a stihl jsem uhnout. Uvědomil jsem si, že u sebe nemám zbraň.

"Všechno jsi zničil!" Křičí na mě Thrawn.

"Ne. Zachránil jsem lidi!" Mezitím se vyhýbám střelám.

"Nezachránil jsi nikoho! Měl jsem naplánované všechno. Až do konce. Impérium zvítězí, ale tvojí vinou u toho ani jeden z nás nebude!"

"Vyřadil jsem tě ze hry. A bez tebe Impérium nemá šanci!"

Nepříjemný zvuk plazmových střel probudil troopery, kteří přežili.

"Ne něj!" Křičí Thrawn, ale oni jsou ještě dezorientovaní a jsou příliš slabí na to, aby byli schopni boje.

Ustupuji střelám. Vyskočím oknem ven. Nemám zbraň a je jich moc a i když jsou slabí, nepodceňuji je. Přeci jen je to Impérium. V čele s Thrawnem. Proti jednomu člověku. A to jsem já.

Ztrácím se jim mezi rostlinami. Běžím, co nejrychleji můžu, a začínám cítit všechna zranění. Nevydržím běžet dlouho. Někdy budu muset zastavit! Naštěstí mě nikdo nepronásleduje. Stejně se tam budu muset vrátit. Ať chci, nebo ne. A Thrawn to dobře ví.

...

Je večer. Když jsem zjistil, že už na mě z lodi nedohlédnou, obrátil jsem se a šel na druhou stranu, ale větším okruhem.
Kdyby se nakonec vydali mě hledat, hledali by tak na špatném místě. Pořád se ale snažím udržet, ať mám destruktor na dohled. Nechci se tady ztratit. Jako nedávno na Lothalu. Nebo na té poušti kvůli Maulovi.

Už je tma. Měl bych zjistit jak dlouho tady trvá den.

Prohledal jsem všechny kapsy a našel jsem jen tohle: Vysílačka, ta už mi k ničemu nebude, nějaké malé nářadí, to se hodí vždycky a ... hologram. Jediná věc, co mi zbyla po rodičích.

Sedl jsem si do trávy a uvolnil svoje myšlenky

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Sedl jsem si do trávy a uvolnil svoje myšlenky. Ahoj mami. Ahoj tati. Nevím, jestli mě slyší, ale vím, že jsou mi nablízku. Vždycky mi zůstanou nablízku, dokud na ně budu vzpomínat.

Ezro ...

"Kanane?!"
Křičím do prázdna. Jen se mi to zdálo.

Ještě pořád jsem se s tím nevyrovnal. Když jsem byl malý, přišel jsem o rodiče. Musel jsem se smířit s tím, že už vždycky budu sám.

Ale pak mě našel on.

Našel jsem si novou rodinu

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Našel jsem si novou rodinu. Kanana, Heru, Sabine, dokonce i s Choperem a Zebem jsem nakonec vycházel.

Kanan mě učil všechno, co sám uměl. Už jsem si myslel, že všechno bude lepší. Zničili jsme Inkvizitora. Přidali jsme se k Povstalcům. Do týmu přibyla Ashoka a Rex. A získali jsme spoustu nových přátel. Myslel jsem si, že tahle válka brzy skončí ...
Jenže se tu oběvil Maul.

Kanan přišel o zrak. Přestal s námi komunikovat. A jak on, tak i já jsem se uzavřel do sebe.

Podléhal jsem temné straně síly. Zapomínal jsem, co je to být jedi.
Ale Kanan se pro mě zase vrátil a přišel na to dříve, než bylo pozdě.

A pak je tu Thrawn. Impérium má stále někoho v záloze.

Kanan se pro nás obětoval. Na ten den nikdy nezapomenu, ať chci, nebo ne.

Přistáli jsme nedaleko místa, kde jsme momentálně měli útočiště. Zeb nás šel přivítat. Ještě o tom nevěděl.
Sabine vyběhla z lodi a praštila s helmou o zem. Proběhla okolo Zeba a ani na něj nepohlédla.

"Sabine?" Už byla pryč.

"Ezro! Ezro co se stalo, kde je Kanan?"

Mél jsem slzy na krájíčku, nevěděl jsem, co mám říct.

"Kanan je pryč."

"Jak to myslíš, pryč, chytili ho?!"

"Ne, je pryč!" Podíval jsem se na něj a on pochopil ...

Takže ... tohle byla další kapitola. Doufám, že se vám to líbí a nezapomeňte na ☆. Co myslíte, jak to dopadne mezi Ezrou a Thrawnem? To si nechávám na příště. 😊😄

Star wars: My dark worldKde žijí příběhy. Začni objevovat