Star wars: My dark world

Poslední

Další týden jsem strávil tréninkem Jacena. Ale jeho přístup mě jen udivuje. Bere to opravdu vážně a je pilný a snaží se. Někdy možná až moc. Řekl bych, že tohle po Kananovi mít nebude.

Po dlouhé době jsem si na něj zase vzpoměl. Na svého mistra. Byl by na mě hrdý? A na Jacena? Vím že by byl. Ale trápí mě, že od něj už se to nedozvím.

Hera je v pořádku a opět v dobré náladě. Sice vedla nějakou tu řeč s Jacenem, ale podle toho, jak to dopadlo, spíše překvapil on ji. Nevím přesně, co řekl, ale ať to bylo cokoliv, na Heru to zapůsobilo. Asi si taky uvědomila, že Jacen už není tak malý a má svůj vlastní rozum.

"Dobře Jaci. Dáme si pauzu?"

Přikývl.

Jsme na Lothálu. Oba dva se tu cítíme jako doma a je to jedno z mála míst, kde je civilizace a klid zároveň.

Jacen je v hodně věcech odlišný, jako já. Navazování pouta se zvířaty mu začalo jít celkem brzo. I ovládání síly zvládá zatím dokonale. Že bych na něj začínal žárlit?

Uslyšel jsem zvuk přilétající lodi. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, že je to White wolf.

Sotva Sabine vystoupila, padli jsme si kolem krku a ona mi vlepila pusu na tvář.

"Tak co, jak vám to jde? Povídej!"

"No ... Jacen se snaží ... a jde mu to."

"No to se podívejme! Kde je ten kluk?"

"Šel někam támhle. Kamarádíčkuje se tam se zvířaty."

"Že ty na něj žárlíš?"

"Ale ne..."

"Ale jo."

"Ale n- ... možná. Ale jsem rád, že jsi tady."

Strávili jsme ještě chvilku v obětí a pak jsme se šli projít po louce, dál od města.

"Tolik se toho změnilo." Vyslovil jsem myšlenku nahlas.

"To jo."

"Kam vlastně zmizeli ti tři? Kallus, Zeb a Rex?"

"Dostali nějakou misi. Prý pro silný chlapy."
Sabine se podívala k nebi. "My jsme opravdu zvítězili. Nikdy jsem nevěřila, že se to doopravdy stane."

"A já to propásl."

Podívala se zpět na mě. V jejím pohledu bylo to, po čem jsem celou dobu toužil.

"Nedokážu si představit, že bych tolik let ztrávila na takovém místě."

"Protože to jsi ty. Potřebuješ volnost, svobodu ... to samé říkají tvoje obrazy."

"No ... dlouho už jsem na ničem nepracovala. Moje poslední dílo je White wolf."

"A ... co bude teď?"

"Jak to myslíš?"

"S náma. Co bude teď? Nemusíme být stále ve střehu, Impérium už je pryč. Tedy skoro. Ale nedostáváme teď jednu misi za druhou. Můžeme se věnovat i jiným věcem, než boji. Napadlo mě, že bych si našel práci."

"A trénink Jacena není práce? Být jedi není práce?"

"Ano i ne. Dříve to tak možná bývalo. Ale já jsem myslel opravdovou práci. Mohl bych si vydělat, konečně si koupit vlastní loď ..."

"To jo, protože Hera není nadšená z toho, že s jejím miláčkem létáš ty."

Oba jsme se zasmáli. Pak si Sabine něco uvědomila.