Ezra Bridger i s Thrawnem byl odnesen purrgily na druhou stranu galaxie. Lothal byl osvobozen a Sabine s Ashokou se vydávají Ezru hledat. Bude Ezra ještě naživu? Co se stalo s Thrawnem? A zdědil Jacen jedijské schopnosti po svém otci?
Dozvíte se v k...
Thrawn snad poprvé za celý život nemá slov. Neví, co by mi na to odpověděl.
"Slyšíte mě všichni?!" Křičím i po stormtrooperech, co na mě míří zbraněmi. "Nikdo! Nikdo se pro vás nevrátí."
"Zabijte ho." Skoro zašeptal Thrawn. A oni začali střílet.
Naštěstí mám s sebou dva blástry. Ať tě provází síla. Říkával vždy Kanan, když jeden z nás odcházel na misi, nebo jsme se museli rozdelit. Ať vás provází síla. Byla moje poslední slova, když jsem opouštěl Lothal. Navždy. Dokončil jsem větu.
Na zemi leží několik mrtvých stormtrooperů. Zbytek proletěl rozbitými okny pryč. Udělal jsem jim to já.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"A co teď?" Zeptal se Thrawn.
"To je jen na tobě." Řekl jsem, ale nebylo v tom ani trochu soucitu.
Zmizel jsem větrací šachtou a do místnosti vtrhli další stormtroopeři, protože slyšeli střelbu. Jenže jediný, koho tam uviděli byl Thrawn. Když viděli okolo mrtvé, co je asi v tu chvíli napadlo?
Přišel jsem akorát v čas.
"Kyle? No konečně jsi tady! Thrawn tě chce na můstku." Řekl Drake.
"Je to kvůli té lodi?"
"Dost možná. Hele, teď na to kašli. Pojď s námi na jídlo."
Sedíme u našeho "stolu". Je to vlastně kus stropu (nad námi je díra, samozřejmě), okolo kterého se dá sedět.
"Zjišťoval jsem něco o našem havarování." Řekl z ničeho nic Percy.
"A už jsi konečně na něco přišel?" Ptal se Micho.
"Je to kvůli tomu jedii, který chtěl zničit město."
Málem mi zaskočilo. Zničit město? A tím jediem ... myslel ... myslel mě?!
"Ale už toho vím víc. Jmenuje se Ezra Bridger. A to kvůli němu jsme v týhle kaši!"
"Hej, uklidni se Percy. Opravíme loď a pak budem moct odletět."
"Víš ty vůbec, kdo je to jedi?!"
"No ... ne. Ale slyšel jsem, že ..."
"Tak já ti povím pravdu! Je to zlý člověk. Konkrétně tenhle. Slyšel jsem, že je vysoký dva metry a všichni, co ho kdy potkali to nepřežili. Ovládá nějaké temné síly a jen čeká, až se Impérium vzdá, aby mohl ovládnout svět."
"Nevymýšlej si." Ozval se Josh. Já jsem mlčel, ale nechybí daleko k tomu, abych Percyho zmlátil.
Josh pokračoval. "Není rozhodně vysoký a je možná mladší, než my, ale je to zlý zabiják, v tom s tebou souhlasím."
Polkl jsem poslední sousto a rychle se postavil, až se moje provizorní židle převrátila. Vsichni čtyři se na mě samozřejmě hned podívali.
Chtěl jsem začít křičet, proč si to všechno o mě myslí a začít po nich pomocí síly házet věci, ale ovládl jsem se. Jenže jak naše hlasy ztichly, uslyšel jsem hlasy ostatních vojáků.
"Slyšíte to taky?"
Ani neodpověděli a už běžíme chodbou z naší společné místnosti. Ten hluk jde z části destruktoru, kde stojí naše loď.
Podívám se před sebe a nevěřím vlastním očím. Naše loď. Ona doopravdy letí! Ale ... pokud letí, tak to znamená, že ...
Začal jsem se rychle prodírat hučícím davem. Naši loď nám nikdo krást nebude!
Sleduji naší loď, jak se pomalu zvedá. Pár lidí to tady prostě nevydrželo a nacpali se do naší lodi a teď odlétají.
Rychle! Běžím ke stěně a začnu šplhat po jednom ze sloupů. Na boku lodi je ta největší díra, tama všichni odcházeli. Naše loď se právě otáčí tak, aby mohla skrz proletět. Zrychlil jsem, bylo mi jedno, že se mi části železné konstrukce zařezávají do kůže na prstech. Můžu taky šplhat hladce a skákat výš, když použiji sílu. Teď nemyslím na to, že by mí noví kámoši mohli přijít na to, kdo doopravdy jsem, udělám cokoliv, abych naši loď dostal zpět. Musím ji dostat zpět! Musím! Protože kdyby ne ...
Nemysli na to Ezro. Prostě lez! Povzbuzuju sám sebe.
Ze stropu/podlahy visí dráty. Nezbývá mi nic jiného. Skočím na první, naštěstí jsem nesklouzl. Loď začíná zrychlovat. Až sem slyším, jak motory hučí. Přehoupnu se na další drát, pak na další ... uklouzla mi ruka.
Na jedné se neudržím!
Sklouzl jsem až k jeho okraji, cítím že naštěstí není pod proudem.
Na poslední chvíli jsem se chytil i druhou rukou a vyšplhal trochu víše, abych se mohl přehoupnout na další drát. Jeden motor naší lodi trochu poblikává, ale loď stále letí vpřed a za chvíli už bude venku z destruktoru!
Dostal jsem se k okraji díry a pak jsem se vyškrábal na venkovní plášť, kde už můžu normálně chodit.
"Héj!"
Křičím a mávám na pilota lodi, ale nevšímá si mě.
"Zastavte to! Ještě to není opravené!"
Jenže loď přidala na motorech a já jen vidím, jak stoupá výš a výš.
"Stůjtééé!"
Napadlo mě, že bych loď mohl přitáhnout silou zpět, ale vím jistě, že bych ji tak zničil.
"Prosím ..."
Loď zmizela v oranžových mracích. Naše několika měsíční prace je ... pryč.
Ostatní stojí dole a hledí do dálky. A pak jsem si všiml ... loď se vrací!
Ne. Nevrací se. Motory přestaly fungovat a naše loď zvolna i s její posádkou padá k zemi. Dříve než jsem natáhl ruku ... narazila o zem a byl vidět výbuch. Nikdo z nich nepřežil, ale o to mi nešlo.
Moje šance ... je pryč.
Tak a tohle byla další kapitola. Prozradím vám, že Ezra má přeci jenom nějakou šanci na záchranu. Ale to on už neovlivní kdy ten čas nastane. Nelamte nad tím hůl, Ezra přece nemůže skončit takhle! Vaše Invisible7567.
