Star wars: My dark world

Možná ...

Ashoka

Chvíli po tom, co jsem vstala někdo zaklepal na dveře. Síla mi napovídala, že je to Luke.

Slunce ještě úplně nevyšlo a já s Lukem se procházíme okolo chrámu.

"Chtěl jsem jen vědět, jaký byl předtím, než ..." ... přešel na temnou stranu ... určitě chtěl říct Luke.

"Anakin byl skvělý jedi a stejně skvělý mistr. Naučil mě toho tolik ..."

"Tak proč jsi odstoupila z řádu?"

Zadívala jsem se do záře vycházejícího slunce.
Litovala jsem, žejsem odešla, ale věděla jsem že musím. Už jsem necítila, že mezi ně patřím a někdy ještě patřit budu.

"Je to docela složité. Zatkli mě za něco, co jsem neudělala a pak jsem utekla, abych dokázala svou nevinu. Povedlo se mi to, ale jediný, kdo mi předtím věřil byl Anakin. Když už bylo po všem, mělo být všechno jako dříve. Ale nebylo. Už jsem se mezi jedii necítila vítaná. A tak jsem odstoupila a začala vlastní život. A tím jsem se vlastně zachránila před rozkazem 66."

"Teď se vrátit zpět můžeš! Zůstaň tu se mnou a pomoz mi trénovat novou generaci jediů."

Jeho úsměv je plný naděje. Na tohle jsem nikdy nepomyslela. Jediů je teď málo, ale mají naději na obnovení svého národu. Mohla bych se k nim přidat? Vrátit se zpět, když už je po všem?

"Ano, zůstanu tady."

Cítila jsem, že má obrovskou radost, že už tady nebude sám. Možná by mě i objal, ale snaží se nedávat emoce najevo.

"Tak platí!"

Aspoň jsme si podali ruce a společně se zasmáli.

Ezra

"Nemůžu trénovat Jacena. Nebyl bych dobrý učitel, vždyť s tím nemám žádné zkušenosti. A taky pořád dělám chyby a ..."

Ta myšlenka mi nejde z hlavy. Tak nějak podvědomě vím, že bych se také chtěl stát mistrem a ještě k tomu učit Jacena! Ale ... já nevím. Dokázal bych to?

Sotva jsem vyšel ven, narazil jsem na něj.

"Ahoj Ezro! Jdeš do chrámu? Můžeme jít spolu!"

Očividně je nadšený z mojí přítomnosti.

"Poslyš, Jaci, jsi si jistý, že chceš za mistra Luka?"

"Jo. Asi. Nevím. Proč?"

"No ... Tak mě napadlo, že bych ... ne. Zapomeň na to."

"Na co mám zapomenout?"

"Že jsem se tě ptal."

"Aha."

Jacen posmutněl. Nechci ho tak vidět, tak rád ho vidím, když se směje.

...

"Milí padawani. Vím, jak rádi byste všichni získali světelné meče, ale víte, že to není jen tak."

Děti začaly přikyvovat a ty starší se tvářily trochu uraženě.

"Ale dnes bych udělal výjimku. Já s Ezrou vám předvedeme, jak s meči zacházet a šikovnější z vás si to pak také mohou vyzkoušet."

"S opravdovým mečem?" Zeptala se jedna holčička s nadějí v hlase.

"Ano. S opravdovým mečem."

Děti začaly jásat a starší si plácli rukou, nebo prohodili pár slov. Jen Jacen se vůbec neradoval. Dívá se do nikam a mračí se. Kladu si to za vinu. Ale teď ne Ezro! Velkej mistr si tě vyzval na souboj!

Abych to nepřeháněl, zase tak vysoký není. Je vysoký zhruba stejně jako já a vlastně je o pár dní mladší.

"Ezro?"

"Můžem."

Zaráz jsme aktivovali svoje meče a zaútočili jeden na druhého. Děti s napětím sledují souboj a ani nemrkají. Koutkem oka jsem zahlédl Jacena. Pořád se mračí.

Zjistil jsem, že překvapivě nejsem zase tak špatný. Ani proti člověku, který, pokud se nepletu, bojoval s jediným sithským lordem, kterého jsem naživo potkal. No tak! Bylo mi teprv patnáct a na Vadera jsem si v té době zrovna netroufal. Teda jo, ale ... však víte, jak to bylo.

Občas mě Luke překvapí něčím, co jsem zapomněl, nebo jsem možná ani neznal, ale já si zase do své sestavy přidávám pohyby, co mě učil Thrawn.

Souboj skončil nevyrovnaně, protože ani jednomu z nás už se nechtělo bojovat. A taky tu byli ti malí netrpělivci, co si to chtěli vyzkoušet.

Všichni se nahrnuli okolo dvojice, která zrovna bojuje, ale Jacen zůstal sedět na původním místě.

Došel jsem až k němu a posadil se vedle.

"Na co myslíš?"

"Myslel jsem, že se mě chceš zeptat, jestli bych chtěl být tvým padawanem."

Zaskočil mě. Nevěděl jsem, že by mu to mohlo dojít.

"No ... a ... ty bys chtěl?"

"Já vím Ezro, že jsi nikdy nikoho neučil, ani nejsi pravý jedi. Ale já nechci pravého jedie. Chci tebe."

Připomnělo mi to okamžik, kdy jsem Kananovi řekl, že chci, aby byl mým mistrem on a nehledal nikoho jiného.

"Teda ... ne že bych nechtěl, aby mě učil Luke, ale ..."

"Jaci, já tě chci učit! Ale pořád si nejsem jistý ..." Nedořekl jsem větu, protože mě obejmul. Konečně jsem si uvědomil, že za tu chvíli, co se známe mu na mě doopravdy začalo záležet. A teď už se ho jen tak nezbavím.

Ezra Bridger, mistr svého padawana Jacena. No nezní to nádherně?

Doufám, že jsem nikoho nezklamala tím, že Jacena nebude učit Luke. Ale když ... Ezra. EZRA!!! Ti dva prostě musí být spolu! No ne?

PS: Miluju Star wars!!!!!