2. chapter

656 46 3
                                    

„Hm.. tady to voní!!“ prohodila jsem vesele, když jsem došla do jídelny. „Co je dobrého?“ přidala se Rosemary. „Obyčejné špagety.“ Odpověděl táta a začal dávat večeři na talíř.

Po večeři jsem utíkala do svého pokoje, měla jsem takovou chuť.. takovou kreativní, prostě, že bych si teď hned přestavěla pokojík.

„Jo jo, kufry. Tak jdem na to.“ Těšila jsem se, ale do pokoje přiběhla Rosemary. „Nicole? Ehm.. no.. můžu dneska spát s tebou?“ zeptala se mě nesměle. „To myslíš vážně, Rose?“ otočila jsem se na ni, ale vzápětí utekla. „P-počkej! C-co? Co to mělo jako bejt?“ uchechtla jsem se a zároveň se divila. „Rose! Ne, nemůžeš, ale.. co to mělo jako bejt?“ zasmála jsem se.

„Nic, sorry!“ ozvalo se z vedlejšího pokoje. „Ty vole, wut?“ pomyslela jsem si a v duchu se zasmála.

Sice mě vyrušila ve vybalování, ale i tak jsem pokračovala.

„Tý jo! Ještě 2 kufry! Bože.“ Řekla jsem si, ale dál jsem vybalovala.

*O 40 minut později*

Podívala jsem se na mobil, kolik je hodin. „Půl jedné? Jak dlouho jsem vybalovala?“ žasla jsem. Rozestlala jsem si postel a šla spát. Asi po půl hoďce jsem usnula.

*Ráno*

Někdo tluče do dveří. „Nicole, jsi vzhůru? Už je oběd!“ ozval se táta a ještě jednou zaklepal na dveře. „Bože, už?“ podivila jsem se v duchu, ale překvapivě jsem hned vstala.

Rychle jsem utíkala do koupelny, osprchovala jsem se, decentně nalíčila a nakonec udělala drdol. Nikdy mi nešly, ale tentokrát se mi povedl. Pak jsem utíkala zpátky do pokoje, kde jsem si vzala šortky a tmavé tričko s dlouhým rukávem a s knoflíky u výstřihu.

„Dobré ráno, jaká byla první noc?“ zeptal se mě táta. „Fajn.“ Odpověděla jsem a dala si kousek vánočky do pusy a zapila ho kakaem.

„Takové nám vždycky dělala máma.“ Řekla Rose, ale já ji hned zastavila v dalším mluvení. „Rose, ticho.“ Neměla jsem náladu na povídky o mámě.

„Jo, tati, chtěla jsem se tě zeptat. No, spíš ti to oznámit – dneska se jen tak omrknu po Londýně, jo?“ řekla jsem a usmála se. „Jo, dobře, ale neztrať se.“ Odpověděl a zasmál se.

Po obědě jsem šla do pokoje a převlékla se do jiného oblečení a pak jsem vyrazila do města.

Uviděla jsem na okraji centra první obchody a cítila jsem ve vzduchu tu krásnou svobodu. Bylo to boží. Prošla jsem plno ulic, dokonce i Oxford Street, pak jsem se zastavila i v Greenparku, kousek od OS. Zrovna tam probíhala jakási debata, kde lidé říkali svůj vlastní názor.

Chvíli jsem poslouchala a zrovna tam řešili něco s homosexualitou. „Jo, mír.“ Řekla jsem si a usmála se. Nebyly tam ani žádné záporné odpovědi, prostě tam byla důležitá tolerance.

Na večer jsem došla celá unavená domů. Divila jsem se, že jsem až z centra trefila. „Ahoj, jsem tu!“ řekla jsem taťkovi, když jsem dorazila a vyzouvala si boty.

„Ahoj. Tak nakonec si trefila.“ Odpověděl mi táta. „Mě se zítra do té školy tak nechce! Je to příšerné.“ Podotkla jsem a šla se umýt a hned spát.

_________________________________________________________

Oops, teď jsem zjistila, že tam chybí kluci :D

Ale nebojte, v dalším chapteru konečně budou :3 Nová škola, yeah. Jde někdo po prázdninách do prváku? (:

Thanks 4 reading <3 Luf ya.

Dangerous Secret |cz #dokončenoKde žijí příběhy. Začni objevovat