Taky jsem moc nemusela One Direction, prostě jsem si o nich myslela svoje.
Chvilku po zvonění došli do třídy 2 vysmátí kluci. „Jo, to je Harry a Louis, jsou pořád spolu, jako chápeš? Pořád. A ten Harry, ten je nějakej divnej, prostě.. skoro vůbec nechodí do školy, někdy ví, co si myslíš, a.. je docela rychlej, jako v těláku, aby sis nemyslela. No, prostě je asi nejdivnější. A Louis, ten má moc holčičí hlas.“ Rychle řekla Candy, protože se k nám ti dva přibližovali.
„Sakra.“ Řekla jsem si, když si sedli za nás. Candy se otočila a oboum dvoum řekla: „Hele, jestli nás budete otravovat, tak uvidíte.“ A hodila na ně face. Já se neotáčela, bylo by to divné, vždyť já je ani neznám. „Klid, čičí. Hele, ta holka je nová, že?“ řekl asi Louis a šťouchl do mých zad. Nestihla jsem nic říct, protože přišla učitelka.
„Dobrý den, jmenuji se Elizabeth Reed a budu vaše třídní, aspoň na tento rok.“ Představila se nám a my si sedli. Pak napsala svoje jméno na tabuli a my se museli představit, jako v první třídě – byla to otrava.
Když zazvonilo, ten kudrnáč, vlastně Harrold rychle někam utekl. „Ehm.. Candy? Kolik je vůbec tomu kudrnáčovi?“ zeptala jsem se jí a nesměle se usmála. „Na něj zapomeň! Pojď, jdeme někam do cukrárny.“ Řekla, chytila mě za ruku a vyšly jsme ze třídy, později z budovy školy.
Asi za 7 minut jsme byly v nejbližší cukrárně, kde jsme se víc seznámily. Pak jsme šly společně domů. Byla to fakt velká náhoda, protože bydlela hned vedle nás. Rozloučily jsme se, stihly si ještě vyměnit čísla a každá šla domů. „Tak zítra!“ křikla Candy a já na ní zamávala a poté se usmála.
Domů jsem dorazila asi ve v 1. „Kdes tak dlouho byla?!“ křikla na mě Rosemary. „Co je to do toho?“ Zalez.“ Oplatila jsem jí to a pak ještě dodala: „A víš, kdo se mnou chodí do třídy? Ti tvojí usmrkanci z těch blbých plakátů! Heč.“ A zasmála se.
*Pohled Rosemary*
„Sakra, Nicole! Fakt? Já umřu! Pane bože, opravdu s tebou chodí One Direction? Jako do třídy? Opovaž se s nimi nějak seznámit nebo tě zabiju! Opravdu?! Sakra! Proč chodíš do jiné školy? Ale..možná je potkám a pak se do mě Harry zamiluje a budeme mít svatbu a pak všech 69 dětí! Áááá.. já asi umřu!“ křičela jsem na Nicole, protože to, co mi řekla, bylo neuvěřitelné.
Těch 5 Bohů s tou krávou fakt chodí do třídy!! Oh god!
*Pohled Nicole*
„Mary!!!“ křičela jsem, ale ona o nich pořád žvanila. „Rosemary!!! Drž už hubu!“ zakřičela jsme na ni z plných plic. Ona se usmála a pak kamsi šla. „Je hrozná.. ehm .. jak se jim říká .. Salát ? Jablko ? Ředkvička ? Jo.. mrkva“ řekla jsem si a zasmála se, protože to bylo fakt funny.
„A kde je vlastně táta?“ zeptala jsem se pak ještě Rose. „Šel někam nakupovat a nech mě bejt!“ křikla na mě. „Okay, okay. Klid, Rose.“ Řekla jsem jí tichým hlasem.
*Druhý den ráno*
„Sakra, mě se tam tak nechce!“ řekla jsem si v duchu, když mě probudil budík. Nechtěla jsem do té třídy, i když tam byla Candy, ale prostě.. nechtěla jsem tam.
Sešla jsem schody, pozdravila tátu a dala mu pusu na čelo, pak jsem šla znovu nahoru, udělala hygienu, namalovala se a prostě takové ty potřeby, co každý ráno dělám.
Pak jsem se rychle nasnídala a utíkala na bus. Zastávka byla asi 5 bloků od našeho domu. Potkala jsem tam i Candy, tak jsem se s ní dala do řeči.

ČTEŠ
Dangerous Secret |cz #dokončeno
Fanfiction17-ti letá Nicole spolu se sestrou se přestěhují za otcem do Londýna a budou navštěvovat novou školu. Nicol pozná záhadného kluka. Cítí, že je neobyčejný, má se od něj držet dál nebo.. ?