Dangerous Secret |cz #dokončeno

3. chapter

Ráno jsem se probudila s děsným bolením břicha. Podívala jsem se na mobil, kolik je hodin.

„6:05? Fajn, to abych vstala.“ Řekla jsem si a těžce vstala, ihned jsem šla za tátou, který už v kuchyni připravoval snídani.

„Ehm.. tati? Dobré ráno. No, víš.. Jaksi mě bolí břicho.“ Řekla jsem stydlivě. „To budou nervy, Nicole. Za chvíli bude snídaně, udělá se ti dobře. Neboj, zvládneš to.“ Řekl a dal mi pusu na čelo.

„Jo, nešla by jsi vzbudit Rose?“ poprosil mě. „Jasně.“ Kývla jsem a šla zpátky nahoru.

„ROSEMARY! Škola! Vstávej! Dělej!!“ křičela jsem na ni a zároveň jsem se smála, když jsem vešla do jejího pokoje. „Kolik je hodin, ty cvoku?“ řekla rozespale. „Moc.“ Odbyla jsem ji a šla se osprchovat.

*Pohled Rosemary*

„Bože, mě se tak nechce!“ řekla jsem si, ale i přesto vstala. „Vždyť je teprve čtvrt na sedm! Cvok! Sakra, doufám, že není v koupelně jako první!“ pomyslela jsem si a rychle běžela do koupelny, bylo zamčeno. „Nicoletto! Otevři! Chci se osprchovat!“ křikla jsem na ni, ale ona neodpovídala. „Sakra, Nicole!“ zkusila jsem to znovu a bouchala do dveří.

„Pozdě Mary!“ zakřičela a zasmála se tím jejím trapným ‚ďábelským‘ smíchem.

„Trapný!“ odpověděla jsem a běžela dolů za tátou.

*Pohled Nicole*

Pomalu jsem otevírala dveře od koupelny. „Uf, nikdo tu není.“ Zašeptala jsem, protože jsem si zapomněla vzít oblečení, tak jsem běžela nahá do pokoje, kde jsem se zamkla a rychle otevřela skříň.

„Sakra, nemám nic na sebe!“ zaklela jsem a začala prohrabávat skříň. „Co si tak vzít 1. Září do školy?“ Čekal mě druhák, pokračovala jsem dál na Gymplu. Konečně jsem našla jedno z mých oblíbených triček.

„Tmavě modrá, dlouhý rukáv, výstřih s knoflíčky. Jo, to by šlo.“  Řekla jsem si a k tomu jsem si vzala kraťase a conversky.

„Snídaně!!“ křičel táta. „Jo, počky.“ Odbyla jsem ho a šla se ještě namalovat. Dala jsem si BB Cream, řasenku a lesk na rty. Vlasy jsem si rychle vyžehlila a utíkala na snídani, kde byla už i Rose.

Nasnídali jsme se všichni asi za 10 minut. Táta vycházel ven nastartovat auto. Rose běžela hned za ním, já si ještě rychle utíkala pro kabelku, zamkla dům a nastoupila do auta.

První jsme jeli do školy Rose, bylo to blíž, vysadili jsme ji a asi 4 bloky od její školy byla ta moje.

„Docela velká..“ zamyslela jsem se. „Tak jsme tu, držím ti palce beruško, to zvládneš.“ Řekla táta, když vypl motor a dal mi pusu na čelo. „Jojo, už je to tady.“ Vzdychla jsem a rozloučila jsem se s tátou.

Viděla jsem ho mizet v zatáčce.

„Tak jo, jdem na to.“ Řekla jsem si, oddychla a udělala první krok za bránu školy. Srdce mi tlučelo až někde v krku. „Sakra, sakra, sakra. Tvař se mile, možná tu najdeš nějaké fajn holky.“ Říkalo mi svědomí. Procházela jsme dvorem, všude byly nějaké skupinky studentů.

Bylo to deprimující. Prošla jsem kolem skupinek šprtů, nafintěných holek, emařů, nezapadajících lidí, počítačových maniaků, studentů na vozíčkách,..

„Sakra.“ Opakovala jsem si pořád dokola v duchu. Konečně jsem vešla do budovy školy.

Z venku to vypadalo docela velké, ale ve vnitř to bylo ještě vetší!

„Sakra.“  Říkala jsem si a šla k nějakému rozpisu tříd. Našla jsem druhák a ve 4 třídách hledala svoje jméno. „Fajn, takže budu ‚áčko‘. Jo!“ řekla jsem si pozitivně. Pak jsem hledala, kde ta třída je.

3. poschodí, už jsem tam byla a viděla moji třídu. „Konečně.“ Řekla jsem si a vstoupila pravou nohou do třídy. Byla jsem nervózní jak pes!

Rozhlídla jsem se po třídě. První dvě řady ve 3 řadách bylo volných, jinak všude plno, někde plné lavice, někde jenom jeden student.

„Sakra, sakra, sakra! Zkusím to někde vzadu.“ Řekla jsem si a uviděla v předposlední lavici nějakou holku, jak tam sama sedí. Vypadala docela mile, tak jsem šla k ní a řekla: „Ehm.. ahoj, máš tu volno?“ a usmála jsem se. „Jo, sedni si.“ Řekla mile, usmála se a podala mi ruku. „Ahoj, já jsem Candy, ty?“ potřásla jsem jí rukou  odpověděla: „Faith.“ Vyhrkla jsem, ale hned jsem se opravila. „Vlastně, Nicole, Faith je moje druhé jméno.“ Dořekla jsem a pak se trošku zasmála.

„Ty jsi tu nová, že?“ zeptala se mě Candy a já kývla. „Tak poslouchej..“ řekla a rozhlídla se po třídě a ukázala na skunku nějakých kluků. „Těch 6, někdy 7, někdy více – to jsou tak zvaní ‚Jeansňáci‘ – sami se tak pojmenovali, protože pořád nosí džíny. Trapné, že?“ usmála se, já se zasmála a ona pokračovala. „Tam ty dvě holky jsou takové divné, pořád jsou jenom spolu, možná jsou lesby. Pak tam ten jeden tlustej – s tím se nikdo nebaví, někdy mi ho je líto. Pak ten černovlasej, co je na mobilu – to je..“ nedořekla, protože jsem ji přerušila.

„Zayn?“ tipla jsem a ona kývla. „Jo, jeden z těch pěti teplých směrů. Takoví by měli mít soukromou školu a né se plést mezi normální pozemšťany.“ Řekla a já se musela zasmát. „Taky je moc nemusíš, co?“ zeptala jsem se jí a ona kývla. „Jo, vždyť to jsou nagelovaní idioti. Hele, ty nebudeš tak špatná, co kdybychom šly ze školy spolu a někde se stavily?“ zeptala se mě Candy.

„Fajn!“ odpověděla jsem a usmála se na ni a ona pokračovala v představování. „Ten blonďák, co sedí u té holky na lavici, je Niall, další šampón. Pořád to na některou z nás zkouší, ale je moc dítě. Ta holka vedle něj je docela v poho, jedna z těch normálních. Pak je tu ještě Liam, Harrold a tam ten.. ehm.. jo, Louis. Hele, Liam! To je ten s těmi krátkými vlasy, ten je docela v poho, ale je to jeden z erekcí, takže nic.“ Dořekla a zrovna zazvonilo.

___________________________________________________________

Tak jo, více v příští části. Doufám, že se líbilo, napsala jsem toho víc, ale je to na 2 části, takže další bude zítra.

Enjoy it! I love you <3