Child Of Keon... Povstání (II.díl) [DOKONČENO]

Konečná

Stáli jsme uprostřed toho města, Azi jsem položila na zem. ,,Jak to bude teď?" Zeptala jsem se. Otázka byla mířená hlavně na Optima a tátu. Ti dva se na sebe koukli, ale než stačili něco říct ozval se hluk z jedné z ulic. Všichni jsme si vzali zbraně, Azeret se skryla za Castelline, která stála vedle táty. Všichni byli v pozoru a sledovali jen ono místo.

Najednou z ulice vyšla má sestra. Rychle jsme se k ní rozběhli. Jakmile jsem probíhala okolo Knocka, tak ten si dovolil malou poznámku. ,,Nemá být tuhá?" Kdyby byl čas, tak po něm něco hodím, ovšem čas není. ,,Addeath." Řeknu jakmile jsem u ní. Táta je u nás taky. Pomůžeme jí dojít aspoň doprostřed k nám. Tam řekne, že dobrý tak jí pustíme.

,,Omlouvám se vám." Řekne těžce, pomalu od ní odstoupíme. Já jdu k autobotům, ale táta stojí naproti ní. Vidím jak si nabíjí zbraň. Věděla jsem co chce udělat, ale to nemohl. Ťuknu tedy do autobota, který stojí vedle mě, kouknu se na něj a hle, byl to Bee. Ten to chtěl říct Optimovi, ale než se nadál, tak táta měl nataženou ruku z pistolí a byl připraven vystřelit.

,,Megatrone, jestli to uděláš už to nevrátíš zpět." Pronese Optimus, ale tátu to nezastaví. ,,Obrátila se ke mě zády." Ucedí, Castelline jde k němu a snaží se mu to rozmluvit, ale marně. Už, už chce pálit, ale to se mezi jeho zbraň a Addeath postavím. ,,Electro?" Řekne zaraženě. ,,Každý má právo, právo na to aby dostal druhou šanci." Pronesu.

,,Chci se jen zpět k vám přidat, tati." Řekne mu. Sejde se s námi do kruhu a řeší to, přeruší nás jen hlasitý ramus. Otočíme se a od Addeath běží pryč Galvatron, který jí probodl jiskru. Tohle chce pomstu a ona jí dostane.

Malá Azeret se přitulila nečekaně k Beemu. Kouknu se na ni je mi jasné že to nenechá jen tak.