13. Prasinky

629 31 1
                                    

I přesto, že na nás celé škola zírala i měsíc potom, co jsme se s Dracem byli oficiálně spolu. Asi si mysleli, že to má být nějaký vtip. Protože nám občas přišlo, že to tak bylo. Draco se totiž bavil se mnou, Herbem i Rose, zatím co svoje spolužáky většinu času odsouval do pozadí. Ginger se na nás koukal z po vzdálí a já doufala, že nevymýšlí žádný šílený plán, jak nás rozdělit. Poprvé, když nás viděl, tak na nás začal řvát. A myslel si, že jsem se s ním rozešla kvůli Dracovi. Což bylo směšné, ale nehodlala jsem mu to vysvětlovat.

Za chvíli tu měli být Vánoce a já si uvědomovala, že tento rok nemohu jen k Weasleyovým. A Rose jsme se o tom bavily a obě jsme věděly, že by to nebylo k Gingerovi fér, hlavně teď když chodím s Dracem. I kdyby mě Molly ráda viděla, dokonce mi poslala dopis, že musím přijet. Jenže já jsem chtěla, aby svátky proběhli v klidu, ale to pro mě ani pro Gingera nebylo možné, kdybychom je trávili spolu.

Jediný, kdo věděl o tom, že zůstávám na Vánoce v Bradavicích byli Rose a Herb. Dracovi jsem to říkat nechtěla, protože se neptal a nijak extrémně jsme to neřešili. Ani jeden jsme se o tom nechtěli bavit, takže když jsme se s Rose a Herbem vydali do Prasinek, abychom nakoupili dárky na Vánoce a já tam potkala Draca, jak vychází z klenotnictví, nezmohli jsme se na nic jiného než na sebe koukat. Slyšela jsem jen jak Rose s Herbem říkají něco o tom, že se potkáme v U Tří košťat.

"Jdeš nakupovat vánoční dárky?" zeptal se a pomalu přešel ke mně. Nevěděla jsem, proč se na sebe tak vyplašeně koukáme. Smutně jsem se na něj usmála.

"Jo, nějakou šálu pro Rose, knihu pro Herba, nějaké kraviny pro ostatní Weasleyovi, pro tebe a možná koupím i něco sobě," ušklíbla jsem se a snažila se znít alespoň trochu sebevědomě, i když jsem se polovinu času dívala na svoje ruce.

"Takže odjíždíš strávit Vánoce u rodiny svého ex?" zeptal se a snažil se znít lhostejně. Bylo mi jasné, že mu to lhostejné není. Za tu dobu poznám, kdy z něj vybublává vztek.

"Ne, zůstávám v Bradavicích," odpověděla jsem a chystala se odejít. Tento rozhovor mi začínal být dost nepříjemný. Nechtěla jsem se s ním o tom bavit takhle. Ne, když se snaží, aby zněl lhostejně, když mě obviňuje, že strávím Vánoce u Weasleyových. Otočila jsem se a měla už vykročeno jít kamkoliv jinam. Ale Draco mě zezadu objal. Zabořil si hlavu do mých vlasů a hlasitě se nadechl.

"Promiň," zašeptal. "Měl jsem se zeptat dříve a ne tě pak takhle obvinit. Já jen... nikdy jsem nechtěl Vánoce trávit se svou rodinou a nenáviděl je a teď, když se na ně těším a chci je s tebou strávit, tak jsem se bál, že mi odjedeš."

"Já si taky myslela, že odjedeš," odpověděla jsem a snažila se nezní plačtivě.

"A kam bych jel? Do prázdného sídla, které se rozpadá? Nebo sám odjet do bytu, který jsem si zařídil v Londýně, abych nikdy nemusel páchnout do sídla, kde byl Voldemort?" zeptal se.

"Matka zdrhla, otec v Azkabanu, chtěl jsem poslední Vánoce strávit v Bradavicích, kde je alespoň někdo než si zvykat na samotu," odpověděl zachmuřeně a ještě silně se ke mně natiskl.

"Proč si myslíš, že je budeš trávit sám?" zeptala jsem se a otočila se na něj, abych mohla hlavu schovat do jeho šály.

"Hádám," zasmál se a tím ukončil náš rozhovor. Ani netušil, že já si připadám úplně stejně. Že já jsem taky kupovala přes léto byt v Londýně a zařizovala ho. A že moje jediná rodina je Rose s Herbem, protože Ester, Siréna, rodiče i hromada dalších lidí jsou mrtvý. 

Tam ta dá.

Po dlouhé době další díl... Doufám, že se bude líbit.

Jedině on (HP FF) DokončenoKde žijí příběhy. Začni objevovat