Jedině on (HP FF) Dokončeno

Epilog

Svatba

Neskutečně jsem se na tenhle den těšila. Vtipné bylo, že Draco vedle mě ještě vyspával. Včera se domů vrátil asi v pět ráno a celý den mu bylo blbě, stejně jako Gingerovi a Herbovi. Zase to přehnali, když oslavovali rozlučku se svobodou. Já jsem jí s holkami měla doma, protože jsme se starali o malého Liama (jméno má po dědečkovi). Kterému už byli neuvěřitelné 4 měsíce. Moly slíbila, že se o něj dnes postará a já jsem z toho byla nadšená.

"Lásko," drkla jsem do spícího nekňuby vedle sebe a přitulila se k němu. Pomalu jsem ho políbila na tvář, pak jsem pokračovala k puse. Jenže, jsem překvapením musela vypísknout. On mě převalil na záda a nalehl si na mě. Než jsem stačila cokoliv udělat, tak mě políbil a pořád polibek prohluboval.

"Nevěsto, ženichu, jak to, že jste pořád v posteli v taková krásný den. Navíc ženich musí pryč, aby neviděl svatební šaty," vrhla dovnitř Rose a já jsem myslela, že ji zabiji. Stejně tak jako Draco, který po ní hodil vraženým pohled. Ona ho s úsměvem ignorovala. "Na podobné věci bude dost času večer, hrdličky."

...

Nervózně jsem se rozhlížela po všech přítomných. Když začala hrát hudba, tak jsem vykročila a on té doby mám hrozné okno až na naše ano a dále si pamatuji jen oběd.

Jsem hrozná já vím. Ale to bylo jen tou nervozitou, až budou fotky, tak si na všechno vzpomenu.

S úsměvem jsem zvládla celou hostinu a i následující večírek. Ani nevím jak, ale když jsem s Dracem tančila, tak jsem zapomněla na okolní svět. "Chtěla bys druhé dítě?" zašeptal mi Draco do ucha.

"Zatím asi ne, lásko," usmála jsem se. "Ale rozhodně neodmítnu nabídku odsud zmizet."

Draco mě s úsměvem zvedl do náručí a odešel se mnou do našeho domu. Už jsem byla celé jeho. I moje příjmení bylo jeho. Ode dneška jsem byla Henrietta Malfoyová. Nejšťastnější žena na světě.

Konec, úleva pro mě i pro všechny ostatní. 😂😂