The End

*Twelfth*

  Nakonec jsme skoro celou dobu hráli hry na seznámení. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých věcí. Třeba to, že většina lidí vyrůstala na Západě, pár na Východě a já jediná na Jihu. Nebo to, že většina z nich žila v nějakých rodinách a měla sourozence. Bylo mi blbé, když jsem o svém životě měla mluvit já. Viděla jsem, jak se na mě ty holky z prvního stolu dívaly skrz prsty.
Když skončilo "seznamování", tak nám rozdali vlastní karty, díky kterým jsme mohli odemykat svoje pokoje a jezdit ve výtahu. Nechápala jsem k čemu nám to bylo, když skoro celou dobu s námi byli naši dozorci, kteří měli svoje. Taky jsme dostali každý vlastní tablet.
  Pak předstoupila čtvrtá instruktorka, jediná, která ještě nic neříkala ani nedělala.
"Zítra začne příprava na první zkoušky, tak vás tady v osm budu čekat i s vašimi dozorci," oznámila a společně s zbylými třemi kolegiňkami odkráčela z místnosti.
"To jsme tady tvrdli jen proto, abychom se seznámili a dozvěděli se, že zítra začne nějaká příprava?" vyprskla jsem na Jema.
"Zřejmě ano," odpověděl místo Jema ten Eric. "ale viděli jste ty jejich zadky? Jestli je uvidím, tak se asi neudržím a ošuk-"
"Hele klid člověče, jsou teprve první, co jsme viděli, určitě tu budou ještě lepší a líp dostupné," zastavil ho Lee.
  Nechápavě jsem na ně hleděla. S podobnými prasákami jsem se už samozřejmě setkala, ale nečekala jsem je tady. Navíc spát s někým bylo zákonem zakázené, pokud jste nebyli manželé, nikdo nechtěl sirotky navíc.
  "Hej ty," oslovil Eric Jema, "kdybys chtěl, můžeš se k nám přidat. My tě všechno naučíme."
  "Promiňte, nemám zájem," odpověděl Jem zřejmě příliš rychle, protože ti dva jen povitáhli obočí.
  Hromotluk zamumlal: "Další slaboch a strašpytel s pěknou tvářičkou." Pak se zvedli a odešli. Lee se ještě zastavil ve dveřích a otočil se. Střelil po mě pohledem. "Být tebou si dám pozor na svoji přítelkyni, nebo se jí něco stane." S těmito slovy na rtech zmizel.
  Měla jsem sto chutí po něm zařvat, že nejsem Jemova přítelkyně, ale přerušil mě příchod Luise s Lexi a dalšími dozorci. Všichni zamířili ke svým svěřencům.
  "Tak co?" zeptala se nás Lexi.
  "Bylo to naprosto o hovnu," odpověděl  Jem za nás oba, takže jsem jenom kývla na souhlas. Což Luise z nějakého záhadného důvodu strašně rozesmálo.
  "Pravá akce teprve začne," oznámil na vysvětlenou, čemuž jsem se tehdy jenom nevěřícně ušklíbla, ale teď když se na to dívám, tak měl naprostou pravdu. Konec většiny z nás se blížil.

Otráveně jsem vstoupila do místnosti, kde měla začít příprava na zkoušky. Vypadala jako třída ve škole, bylo tam dvanáct lavic, každá pro jednoho z nás. Bylo tam jenom pár lidí, takže byla většina volná. Sedla jsem si úplně dozadu a před sebe položila svůj tablet, který jsme si, jak mě informoval Luis, měli přinést s sebou.
V noci se mi překvapivě po dlouhé době nic nezdálo, takže jsem se mohla konečně pořádně prospat. Nezapomínala jsem však, že mám zítra ráno přijít na domluvené místo. Děsilo mě to, ale zároveň jsem se chtěla o tomhle všem dozvědět něco víc.
Po chvíli se začali trousit další a s nimi i Jem, který se posadil do lavice vedle té mé. Pozdravila jsem ho kývnutím hlavy a on mě úšklebkem. Musela jsem se taky usmát, když jsem si vzpomněla na všechno, co se nám včera povedlo v jídelně. Kromě zničení dvou skleniček a politím nějakých důležitých papíru nějakého úředníka se nám celkem povedlo nic nezkazit.
Do místnosti vejde muž v obleku a zabouchne za sebou dveře, čímž si získá naši pozornost.
"Teď si napíšete test, který nám prozradí kolik toho z určitých oblastí víte a umíte. Bude tam matematika, jazyky, přírodní vědy, historie a logika. Můžete používat pouze propisku, kterou teď dostanete a vlastní hlavu. Jakékoliv opisování a jiné podvádění se přísně trestá. Test bude trvat čtyři hodiny, takže si všichni teď dojděte na záchod, protože jakmile začnete, nesmíte odejít pryč ani promluvit, dokud neopustíte tuto místnost," oznámil. Všichni se pomalu začali zvedat a hrnout se ke dveřím.
"Taky po celou dobu trvání testu budete moci pít z flašky, kterou budete mít na lavici," dodal ten muž a otevřel dveře, abychom mohli na ten záchod.

Do deseti minut se všichni včetně mě usadili zpátky. Podél každé zdi stáli dva muži v černém a s pistolemi, což mě znepokojilo. Kdyby to byl normální test, tak by tady asi nestáli, ne? napadlo mě.
Jak nám ten chlápek slíbil, tak se stalo. Všichni jsme měli na lavici vodu a propisku, ale nebyla to obyjčená propiska, jak jsem čekala, ale taková ta na elekroniku. Naše tablety byly odemčené a obrazovky byly bílé, ale uprosřed svítil nápis.
Test začne za 01:07
"Asi jste čekali," začal znenadání mluvit ten muž, takže jsem se trochu lekla, "že budete psát na papír, ale takhle je to bezpečnější a bude se to lépe kontrolovat. Prosím, pište na to, jakoby to byl normální papír, dobře? Takže můžete začít!"
Podívala jsem se na tablet. Test začne za 00:01, hlásil. Pak, ale nápis zmizel a objevila se tam první otázka. Začalo to matematikou.
Úplně první otázka byla: Kolik je 2+2? a pod tím bylo obrovské pole označené jako Výpočet (to jsem u tohohle příkladu přeskočila) a úplně dole malé pole Výsledek. V levém horním rohu bylo 3:59:51 a v pravém dolním tlačítko Další. Postupně se ale příklady stěžovali a já musela používat i Výpočet.
Nejdivnější věc se stala, když jsem dopsala 2 a 1/30 jako výsledek otázky Co je výsledek tohoto příkladu:
1/2-{3•[3/4+(-2/3•3/7)-1]•(-1/2)} ? a klikla na tlačítko Další. Objevilo se tam Kolik je čtvrtá odmocnina ze 44 000 935 696?
Chvíli jsem na to nechápavě koukala, nikdy jsem nechodila do školy, ale Joy dbala na to, abych uměla všechno co se tam učí a matematika mi navíc šla snad nejlíp, takže jsem věděla, že takovýhle příklad nejde vypočítat z hlavy, potřebujete k tomu nějakou elekroniku, která by to vypočítala za vás. Ano, měla jsem v rukách tablet, ale tenhle program nešel vypnout, pokud jste se nedostali až na konec. Pak se ve mě najednou něco pohlo a já věděla výsledek. Netuším, jak ale prostě jsem... cítila, že to je 458, tak jsem přeskočila Výpočet a rovnou to napsala jako výsledek. Opatrně jsem klikla na Další.
Od kdy do kdy datujeme pravěk? stálo přede mnou.
Matematika skončila, teď mě čekala historie, což nebyla moje silná stránka, ale nějak bych to zvládnout mohla, protože zjistilené informace z minulosti jsou od pravěku až asi do půlky jednadvacátého století, pak prostě všechno... mizí. Nikdo pořádně neví, co rozpoutalo třetí světovou, ani jak probíhala a už vůbec ne kdo vyhrál. Existuje spousta teorií, ale většina jsou hoaxy a dezinformace. Nikdo neví čemu věřit.
Ale všichni ví jedno. Blíží se konec. Konec lidstva. Teda, pokud ho já a ostatní v této místnosti nezachráníme.
...
Vím, že to slibuji už dlouho, ale už by se to příště mělo rozjet... vážně.
Jinak děkuji za všechny voty, jste úžasní:).
Vaše B13
BTW: Omlouvám se za chyby.