Christmas Almonds Of Love [CZ]

🎄2🎄

Vlastně mi nic nebylo, jen jsem měla promočené kalhoty. Kluk se na mě ale díval jako kdyby mi zlámal všechny kosti v těle. „Nic mi není." usmála jsem se a přijala jsem jeho ruku. Vyzdvihl mě na nohy a už se netvářil tak smutně. „Um...Já jsem Melvin." usmál se a podal mi ruku. „Já jsem Carissa." potřásla jsem si s ním rukou. „Jsi zdejší?" zeptal se mě. „Ne... Jsem z Londýna." řekla jsem Melvinovi a prohlížela jsem si ho. „Tak tady jsi!" uslyšela jsem za svými zády. Oralee byla šťástná, že mě vidí, ale pak její pohled spadl k Melvinovi.

Zaujatě si Melvina prohlížela. „Melvine, tohle je má kamarádka Oralee. Oralee tohle je Melvin." představila jsem je. Melvin se zdál milý a s Oralee si hned padli do noty. „Hele, já už mám těch nákupů plné zuby, nezajdeme si někam na horkou čokoládu?" navrhla Oralee. Divila jsem se. Ona chce někam zvát prakticky úplně cizího kluka? No, ale vlastně proč ne? Stejně za nedlouho odjíždím a Melvina už nikdy neuvidím. „To zní jako fajn nápad." uznal Melvin a bez mého názoru si už kráčeli pryč z trhů. Chvíli jsem nechápavě stála, ale pak jsem se vydala za nimi.

Vlastně jsem na horkou čokoládu dostala chuť a tak jsem se i začala těšit. Oralee nás zavedla do naší společné nejmilovanější restaurace. Říkali jsme jí Vánoční budka, protože byla otevřená jen o Vánocích a podávali zde samé Vánoční pochutiny, nic jiného. A zároveň mě docela pohoršovalo, že Oralee vede do naší nejoblibenější restaurace cizího člověka. S nikým jiným jsme zde nikdy nebyly. Docela mě to naštvalo, ale nemohla jsem nic namítat, protože Melvin už otevíral dveře. Vstoupili jsme do vyhřáté chaty. Byla celá ze dřeva, topilo se zde ve velkém krbu a byla tu pohodová atmosféra. Žádná kýčovitá světýlka nebo postavičky. Jen decentní Vánoční budka plná Vánočních vůní.

Sedli jsme si ke čtvercovému stolu v rohu. Za chvíli přišla servírka. „Třikrát horkou čokoládu s jahodovými hůlkami a mini marshmallows." objednala Oralee. Za chvíli nám objednávku přinesla a my jsme se pohodlně uvelebili. „A ty bydlíš..." směřovala Oralee k Melvinovi. „Zde. A ty?" zeptal se. „Já taky." usmála se Oralee. Jen jsem nad tím protočila očima. Úplně mě zazdili. Jen jsem seděla v koutku, popíjela horkou čokoládu a pozorovala ty dva. „Já Vánoce taky miluju." lhala Oralee. Oralee neměla Vánoce extra v lásce, měla je ráda, ale nedalo se říct, že by je milovala. Měla je ráda hlavně kvůli tomu, že jsme byly spolu.

„Už máš dárky?" ptala se Oralee dál. „Ještě ne všechny." řekl. Melvin nevypadal na to, že by ho rozhovor s Oralee moc zajímal. Já byla naštvaná. Přímo rozčílená. Vůbec jsem se s Melvinem neměla začít bavit. Vždyť zkazil celý den. A to tady jedu jen na tak krátkou dobu, aby jsem zde mohla být s Oralee. Dopili čokoládu a Oralee se začala zvedat od stolu. Společně jsme vyšli z budky. „Tak zase jindy." řekla jsem jedovatě a popadla jsem Oralee za zápěstí. Melvin překvapeně mrkal, ale nic nenamítal. Když jsme se od něj s Oralee vzdálily, tak mě začala kárat.

„Co to do tebe vjelo?" řekla Oralee. „Co to vjelo do tebe?" odpověděla jsem. „Jsi šílená! Co ti vadí?" ptala se dál. „Zatáhneš k nám cizího kluka a ještě se ptáš? Úplně jsi se na mě vykašlala!" vysvětlila jsem jí naštvaně. Oralee vyjeveně mrkala a vstřebávala má slova. „Promiň." omlouvala se. „Jo, dobrý. Víš...Vidíme se za rok jen tak krátkou dobu. Nechci si to nechat kazit." řekla jsem klidněji. „Chápu." odpověděla.