Christmas Almonds Of Love [CZ]

🎄5🎄

Oblékla jsem si můj černý kabát a zabalila jsem se do huňaté šály. Pak jsem si nasadila hebké rukavice a pokračovala jsem ve svých úmyslech. Otevřela jsem hlavní dveře. V krajině byla nová snůška sněhu. Rychlým krokem jsem kráčela k trhům. Doufala jsem, že Melvina někde poblíž najdu. Za nedlouho jsem se ocitla na zalidněném náměstí. Vánoční trhy byly v plném proudu a já vyhlížela hnědovlasého brejlouna. Nikde jsem ho ale neviděla. Pokračovala jsem do davu. Prohlížela jsem každý úseček trhů. Melvin ale stále nikde. A já si začínala dělat starosti. Bála jsem se, že už ho nikdy neuvidím. Z nebe se začaly snášet vločky a tak jsem měla ještě horší rozhled. Zmateně jsem kličkovala náměstím. Linula se zde vůně svařeného vína a perníku. Byla jsem smutná a zoufalá. Začaly mi mrznout konečky prstů.

Pak jsem si ale něčeho přece jen všimla. Na druhé straně náměstí byl stejně zmatený člověk. Stál ke mně zády a rozhlížel se, nervózně přešlapoval jakoby někoho hledal. Měl kaštanové vlasy jako Melvin a já se začala radovat. Už už jsem se za ním chtěla vydat. Pak se ale otočil a mne se nenaskytl pohled na černé obroučky a pěkný úsměv. Byl to někdo úplně jiný. Povzdechla jsem si. Vzdala jsem to. Chystala jsem se vrátit k Oralee domů, smutně si dát čaj a zírat ze zamrzlého okna. Nebo se zhroutit, zalézt si pod deku, cpát se cukrovím a sledovat Ledové království.

Někdo mi ale zaklepal na rameno. Tázavě jsem se otočila. Naskytl se mi pohled na kluka s brýlemi a opatrným úsměvem. Do široka jsem se usmála. Měla jsem chuť mu skočit do náruče, ale věděla jsem že by se to nehodilo. „Ahoj Melvine! Moc se ti omlouvám! Já... Bylo toho na mě moc, byla jsem hloupá!" vychrlila jsem na něj. „Už dávno jsem ti odpustil Carisso. Byl jsem jen zaskočený." řekl. Ulevilo se mi. „Neprojdeme se?" navrhl. Kývla jsem pro souhlas.