🎄8🎄

5 2 0
                                    

„Nekecej!" vyjekla Oralee. „Tak to je naprosto úžasný!" radovala se a začala poskakovat po celém pokoji. „Zase neblázni, není to žádný wow. A navíc, znám ho jen den! Takže žádné dohazování!" řekla jsem naštvaně. Opravdu jsem si nechtěla nic začínat s někým, koho znám jen den a stejně za čtyři dny odjedu a rok ho neuvidím. „Hele... Nezáleží na tom jak dlouho se znáte! Důležité je když je láska opětovaná, ne?" básnila. Jen jsem protočila očima. Nic z těch blábolů ale nebyla pravda. Takový vztah by nefungoval a co když ta láska opětovaná není? I kdyby byla tak je to blbost. Za čtyři dny odjedu a po něm mi zbyde ledatak papírek s telefoním číslem.

Co si to nalhávám? Opravdu ho mám ráda. Ale jak mu to říct? Má to smysl s klukem, kterého sotva znám? Dám tomu čas. Jen čas rozhodne. „Hele Cariss... Měla by si za ním jít. A říct mu to. Dokud je čas..." řekla o něco vážněji. „Co blbneš? Teď jsem s ním byla venku čtyři hodiny! A navíc, sama nevím co chci!" řekla jsem jí. „Budeš litovat, radím ti dobře." přesvědčovala mne. Zavrtěla jsem hlavou. „To nepřipadá v úvahu." nesouhlasila jsem. „Jak myslíš." řekla smutně Oralee.

„Cass, Olee, oběd!" volala na nás paní Andersonová. Přezdívky, kterými nám říkala jsem měla ráda. A její jídla ještě radši. A tak jsme se bez řečí vydaly do jídelny. Na stole už voněly hamburgery. S úsměvem jsem si jeden vzala a pustila jsem se do jídla.

Christmas Almonds Of Love [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat