Christmas Almonds Of Love [CZ]

🎄14🎄

Odpoledne jsme zašli na náměstí. Dokoupila jsem poslední dárky. Melvin nám všem koupil svařák a kus perníku. Povídali jsme si a smáli se jako vždy. Tyto chvíle jsem vždy milovala. Bylo to tak nádherné! Být s lidmi, které máte nejradši bylo kouzelné. Nejvíc mě ale užíralo to, že zítra odjíždím. Sníh totiž začal tát a já byla čím dál, tím víc zoufalejší. Oralee s Melvinem se mě snažili přivést na jiné myšlenky. Ale nedařilo se jim. I oni byli totiž smutní z mého odjezdu. Mrzelo mě, že zde nemůžu jezdit víckrát za rok.

Nastala šestá hodina večer. Oralee odešla domů a my s Melvinem jsme šli společně na večeři. Objednali jsme si jídlo a začali jsme konverzovat. Rozhovory s ním byly jedinečné. Uměl tak nádherně vyprávět, vždy jsme si měli o čem povídat. „Co vlastně ráda děláš?" ptal se. „Nejčastěji pobývám v útulku. Pomáhám tam. Není to brigáda, jsem tam zadarmo. A taky ráda kreslím a zpívám." popsala jsem mu a vložila jsem si do úst vidličku. Povídali jsme si dál a dál a pak jsme zjistili, že je už půlnoc. Nebo spíš jsme se to dozvěděli. „Ehm... Nerada vás ruším, ale už je půlnoc a my zavíráme." upozornila nás číšnice. Překvapeně jsme se zvedli a vyšli jsme z restaurace.

Ruku v ruce mě Melvin doprovodil domů. „Pořád nevěřím tomu, že zítra odjížďíš." řekl a díval se mi přímo do očí. „Já také ne Melvine." řekla jsem. Stekla mi slza a on ji setřel. Pak jsem mlčky odešla domů. Melvin tam ještě chvíli stál, dokud jsem mu nezmizela z dohledu.