F.E.E.L.G.O.O.D.

//29//

Když jsem ráno vstávala, což znamenalo, že tu byla máma. Ross naštěstí v noci odešel, takže nebylo možné, že by nás spolu viděli. Mrzelo mě rozhodnutí rodičů, ale nedalo se s tím nic udělat.

Už oblečená jsem zamířila dolů na snídani. U stolu v kuchyni seděla jak máma, tak i Mark a Ross. Začínala jsem se bát, co z toho vzejde. Když jsem scházela schody, všichni se na mě otočili. Trochu nejistě jsem pozdravila a šla si udělat snídani. Celou tu dobu nikdo nic neřekl. Nezdá se, že by si rodiče rozhodnutí rozmysleli.

Po snídani jsem si došla pro tašku a odešla do školy. Rosse jsem pořádně ani neviděla, ale to nikoho z rodiny.

Před školou jsem nikoho neviděla, tak jsem odešla rovnou do třídy, kam za mnou po chvíli přišel Tyler. ,,Ahoj," pozdravil mě, ,,Billie je nemocná. Mám ti to prý vyřídit," usmál se a sednul si vedle mě. Pár lidí trochu blbě koukalo, protože tu nemá co dělat, ale chodil za námi poměrně často, takže už jsme byli zvyklí. ,,Billie napadlo, že by jsme mohli jet o víkendu na vánoční trhy, tak se tě mám zeptat, jestli bys jela a taky mám prý zdůraznit, že jestli nepojedeš ty, tak nepojede nikdo," zasmál se.

,,Ahoj. O víkendu čas mám, takže klidně pojedu," kývla jsem a akorát se ozvalo první zvonění.

,,Dobře," s úsměvem přikývl. ,,Už budu muset, tak zatím ahoj. Počkám na tebe před školou," mávl mi a odešel.

Po škole jsem si ještě chvíli povídala s Tylerem, než jsem odešla domů. Tam nikdo nebyl. Vzhledem k tomu, že máma s Markem bývají v práci do šesti a Ross byl už ráno vzhůru, usoudila jsem, že ještě dlouho nikdo nebude.

Celý večer jsem si pročítala dialog na zítra. ,,Neuč se to nebo to zítra zmotáš," ozvalo se od dveří a mně srdce poskočilo radosti.

,,Ahoj, konečně jsi doma," skočila jsem mu kolem krku.

,,Taky tě rád vidím," zasmál se. Když jsem se odtáhla, podával mi růži. ,,Lepšího kluka si přát nemůžeš."

,,To je pro mě?" zeptala jsem se na trochu debilní otázku.

,,Tak pro koho asi," protočil se smíchem očima.

,,Tak díky," zakřenila jsem se. ,,Za co to mám?"

,,Nemůžu svý holce jen tak koupit kytku?" pozvezdl pobaveně obočí.

,,Asi můžeš," pokrčila jsem rameny a dala jí do vázy. Vždycky mám příjemné mravenčení v břiše, když mě nazve "jeho holkou".

,,Čemu se tak tlemíš?" Přišel ke mně blíž a přitáhl si mě za pas. Místo odpovědi jsem si svoje rty otřela o ty jeho. Věděla jsem, že tohle provokování nesnáší. ,,Proč mě takhle mučíš?" zašeptal, přičemž se párkrát dotkly jeho rty těch mých. 

,,Protože mě to baví," ušklíbla jsem se a udělala to znovu.

,,Sakra holka, já se z tebe zblázním," zaklel.

,,Za tu růži ti tu pusu teda dám," zasmála jsem se.

,,To abych ti koupil celý květinářství," uchechtl se a položil mi ruku na krk. Naklonila jsem se k němu a políbila ho. Rukou mi zajel do vlasů a já si ho přitáhla za ramena víc k sobě. Pomalu, ale jistě se mnou mířil k posteli. Ross na mě ležel a polibky mi obsypával krk, když někdo zaťukal. Okamžitě jsem se zvedla i s Rossem, který málem spadl z postele.

,,Mami!" vykřikla jsem, když mi máma vtrhla to pokoje. Zůstala stát na místě a s pootevřenou pusou na nás zírala. Ross měl polorozepnutou košili a já rozcuchaná. ,,A dost," řekla potichu. ,,Olivio okamžitě sem. Rossi, prosím nech nás tu," kývla směrem k Rossovi. Ten na mě vrhl tázavý pohled, jestli má opravdu odcházet. Kývla jsem a on se zvednul.