HIS BATTLE SLAVE (Newtmas) [DOKONČENO]

12.

Otec s matkou odjeli a tak jsem měl dům sám pro sebe... a vlastně ještě dalších dvacet lidí. Několikrát mě poučil, kdy je mám a čím je mám krmit.

Jakmile jsem měl jistotu, že to auto neotočí a nevrátí se, tak jsem radostně seběhl dolů k Thomasovi.

Za pomoci baterky v puse jsem Toma pustil ven. Ihned vyběhl a pevně mě objal. "Chyběl jsi mi, Newte," zašeptal rozněžněle.

"Ty mě víc," oplatil jsem mu potichoučku a víc se na něj natiskl. Na chvíli jsem si uvědomil, že mám svůj rozkrok nalepený na tom jeho a následkem toho jsem zrůžověl.

Pustili jsme se a já přešel k Jettovým mřížím. Odemkl jsem je, "pojď Jette. Rodiče nejsou doma, tak můžeme jít nahoru. Něco vám všem uvařím, ať aspoň dnes nemusíte jíst tyhle kydy a můžete se i umýt."

Jett ven ovšem nevyšel.

"Jette... tohle se nenabízí každý den," snažil jsem se mu domluvit.

"Má strach," řekl opovrhovačně Tommy a tak jsem zase zamkl. Moji pozornost upoutal malý chlapeček se smutným pohledem.

Popošel jsem blíž k jeho mřížím a on udělal totéž. Byl tak špinavý, že mě přepadla touha ho vzít a osobně okoupat. Strčil jsem klíč do zámku a za Tommyho varování, abych to nedělal, jsem nejistého kluka pustil ven.

Čupl jsem si před něj a natáhl ruku, "ahoj, já jsem Newt." On se zazubil, a tak jsem mu rošťácký úšklebek oplatil. Vzal moji dlaň do svých dvou, pevně stiskl a zakousl se mi do ní.

Vykřikl jsem a mával rukou s do ní zakouslým dítětem, jako bych chtěl chytit komára. Tommy ihned přiskočil a polechtáním chlapce sundal a vhodil do cely.

Opatrně jsem zamknul.

Ani nevím jak, ale najednou jsem se ocitl v kuchyni na lince a Tommy mi obvazoval krvácející kousnutí. Podíval jsem se s jakou pečlivostí používá obvaz. Má dlouhé prsty a čisté nehty. Při utahování uzlu si nepřítomně skousl ret a to mě donutilo si představit Tommyho, jak je nademnou a snaží se mě co nejněžněji připravit.

"...mohli bychom?" dokončil svůj monolog.

"Mohli~" odpověděl jsem omámeně, ačkoliv jsem neslyšel začátek.

Thomas se se mnou za zády odebral do obyváku, ukázal na pohovku a tak jsem si sedl. Také se posadil a koukal na černou obrazovku.

"Newtie? Nechceš to pustit?" zasmál se.

"Uh, j-jo," nechal jsem to na prvním programu a odebral se do pokoje, abych na pevném harddisku donesl Spidermana.

Vrátil jsem se a z dálky zahlédl, že na televizi běží lechtivá auto scénka. Jako robot jsem do televize zasunul harddisk, sednul si daleko od Tommyho a netrpělivě čekal, až se ta hromada filmů načte.

"...Newte?" ozvalo se zvědavě po chvíli ticha.

"..."

"Newte, vím, že mě slyšíš," přisedl si natěsno ke mně a já se pod návalem trapnosti ošil. "Co to dělali?"

Sklopil jsem pohled, "měli sex~" broukl jsem.

"Sex?"

"Jo."

"Proč by to dělali? Vždyť jí to bolelo."

"Lidé to dělají, když se mají rádi. Když ho miluje a věří mu, tak to bolí jen chvilku..."

"Newtiee? Ty mi věříš?"

"J-jo."

"TAK POJĎME MÍT SEX!" vykřikl vesele a sundal si tričko.

Zacukalo mi obočí. Tohle snad nemyslí vážně...

Tommy celý natěšený čekal, až začnu.

Rychle jsem odhozené tričko sebral a natáhl mu ho aspoň na hlavu, protože vůbec, ale vůbec nespolupracoval, "nebudeme to spolu dělat," vysvětlil jsem mu a a protlačoval jeho nehybnou ruku skrz triko.

"Řekl jsi mi, že mi věříš, tak proč ne?" Vypadal smutně... zklamaně...

"P-protože mě nemiluješ."

"To nevíš!" vykřikl.

"Právě, že vím, Tome," přitáhl jsem si na pohovce nohy k hrudi. Měl jsem na krajíčku, "v televizi to byl muž a žena. Připadám ti snad jako holka?"

"Ne, to ne," broukl Tommy a vydechl, jakoby si vše uvědomil.

"Tak vidíš, že to vím," posmrkl jsem a začal si brečet do rukávu. Náhle se celé moje tělo ocitlo ve hřejivém objetí. Čím víc jsem se zachumlával do Tommyho trička, tím víc jsem plakal. Přerušil mě až hlas Petera Parkera. Vykoukl jsem a smutně se usmál na televizi.

"Díky," pípl jsem a uviděl Tomův vřelý úsměv.

...

Na tváři jsem ucítil cosi mokrého a na mém rozkroku divné tření. Pomalu jsem pootevřel jedno oko. Nademnou se skláněl Tommy a to, o co se pokoušel, ať to bylo cokoli, mu vycházelo.