HIS BATTLE SLAVE (Newtmas) [DOKONČENO]

23.

Netrpělivě jsem se zlomeným srdcem přešlapoval na tribuně. Vím, že se Tommymu nic nestane, ale přesto... nemám tohleto barbarství rád~

"Já ti říkal, ať se vyčůráš dřív, než to začne," prohodil luxusně oblečený Oliver.

"Blbče."

Doufám, že nedostane moc ostrých ran...

"Proboha posaď se, nebo z tebe ještě chytnu tik do levýho oka. Prďas bude na řadě coby dup."

"Thomas!" vyštěkl jsem po Oliverovi.

"Dyť to říkám." Chytl mě za lem mé mikiny a stáhl na sedačku.

...

"A nyní, dámy a pánové, Thomas - pana Wentwortha mladšího - s vyzyvatelem Drtičem lebek, všem známého, pana Olivera. Nemusím uvádět příjmení, všichni jej známe. Vítejte pane Olivere."

Tak tohle je to velký, hnusný, co chrápalo v první kleci...

Jakmile se zraky všech zase obrátili od nás dvou do středu hřiště, vzal jsem tu jeho duhovou palici a otočil ji směrem k sobě. "Vyzyvatelem?! Nikdo mi to neřekl!"

"Překvápko!" uculil se ten kretén.

"Není to proti pravidlům?" zavrčel jsem.

"Prďas souhlasil, tudíž není," vyplázl na mě jazyk, "a navíc, pokud zemře, nyní máš dvě jeho kopie. Nebude ti chybět dlouho. Ti dva jeho mazlíci ti zaplácnou díru v srdci."

"Ty..." chystal jsem se ho sundat, když v tom zazněl hlas trubky oznamující, že zápas začíná.