I.

8.8K 227 29
                                    

Něčemu se s Brandonem hrozně smějeme.
,,Ale musíš uznat, že to byla sranda", řeknu mu a stále se u toho směju.
,,Nakonec jo, třeba jak jsi tý Bethany podrazila nohy", nad touhle vzpomínkou se rozesměju ještě víc. A tak tu sedíme na mé posteli a smějeme se. Všimnu si, že se na mě Brand dívá a přitom se usmívá.
,,Co je?" Zeptám se ho stále smějící.
,,Miluju tě", odpovídá, nejdříve se trochu zarazím, není to tím, že bych k němu necítila to samé, jenom jsem se štěstím nemohla hýbat.
,,Já tebe" odpovídám s úsměvem.
Poté spojíme naše rty v jedny...

,,Now tell me what you want, what you really, really want".
Začne hrát z mého mobilu.

,,Debilní budík", zamumlám a chvíli čekám až písnička od Spice girls přestane hrát a já zase můžu jít klidně spinkat.

Po třech minutách už mi došla trpělivost. Okey vstávám, vstávám, svět se snad jednou nesboří, když přijdu do školy pozdě.
Dneska by se asi sbořil, je totiž 1. září, ano ten den všemi studenty nenáviděný je zrovna dneska.

A tak se tedy po dlouhém vnitřním přemlouvání zvednu a dojdu do koupelny se sebou něco udělat.
Po důkladné hygieně a lehkém nalíčení si jdu vybrat něco na sebe.

Už nejdu do prváku, takže si nemusím brát něco oslnivého, abych všechny přesvědčila, že do školy přichází nová hvězda.
A tak jsem si na sebe vzala džínovou sukni do pasu a k tomu bílý rolák, outfit jsem doplnila kytičkovanou kabelkou.

Seběhla jsem schody.

,,No dobré ráno šípková princezno", pozdraví mě můj brácha.

,,Moc vtipné Patricku", poznamenán s úšklebkem.

,,Mamka už šla?" Zeptám se.

,,Jo, jo teď, v té nové práci, začíná každé pondělí a středu od šesti", odpoví.

Ou je mi mamky trošku líto, po rozvodu s naším otcem to neměla vůbec lehké, musela si najít více pracovních míst, aby nás s Patrikem uživala, ale o prázdninách se jí poštěstilo a všimla si jí jedna galerie ve městě a nabídli ji místo vrátné. Vím, že to není nějaká mega luxusní práce, ale určitě je to lepší než předtím.

,,Tak co ségra, jseš připravena na druhák? Na všechny záludnosti a dramata s Bethany, co tě tam čekají?" Zeptá se s pobaveně Patrick.

,,No jasně, už moc se těším až ji jednoho dne na tu její blonďatou makovici vyliju...", teď se zamyslím co nejhoršího bych jí mohla na hlavu vylít.

,,Benzín", řeknu s úšklebkem.

,,Benzín?" Nechápe Patrick

,,Ano bratřícku benzín a pak ji k tomu ještě přihodím sirky", začnu se smát.

,,Má drahá sestričko nevím kolikrát ti to mám opakovat, ale vrážda je trestný čin".

Však já vím.

,,Hele ráda bych se s tebou ještě bavila o upálení Clarkové, ale hola hola, škola volá", řeknu mamčino pořekadlo, kterým nás vždy budila do školy.

Patrick nastartuje auto a vyrážíme do ústavu, kterému se říká škola. Cestou samozřejmě poslouchám všelijaké Patrikovy mixi.

,,Ari, tady!" Volá na mě kdo jíny než můj nejlepší kamarádk Axel.

,,Čau lilku", zasměju se.

Tohle je jeho přezdívka, kterou ze srdce nesnáší, dostal jí od jedný holky z tábora, která byla do něj bezmezně zamilovaná a říkala mu můj lileček.

Dětská LáskaKde žijí příběhy. Začni objevovat