Dětská Láska

VIII.

Fotbalová figurka na kapotě Patrickova auta se vesele houpá ze strany na stranu.

,,Patricku?", začnu.

Ticho.

,,Patricku?", řeknu ještě jednou.

Ticho.

Nahlas si povzdechnu.

,,Omlouvám se, měla jsem tě poslechnout".

Ticho.

,,Já vím, že jsem tam chodit neměla už se to nestane, ale všichni chodí na zápasy a já tam nikdy nebyla, taky jsem to chtěla zkusit, nevěděla jsem, že se to takhle pokazí", snažím se znít nevinně.

Ticho.

Tohle už mě přestávalo bavit.

,,Posloucháš mě tady Patricku?! Říkám, že se omlouvám a že se to už nestane!" už na něj prakticky řvu.

Patrick si povzdechne.

Ticho.

Ten kluk už si ze mě dělá prdel ne?

,,A víš co?! Omluvu beru zpátky, nelituju, že jsem tam šla, užila jsem si jako nikdy. Už mě nabaví, jak mi pořád něco zakazuješ, už jsem velká, kdyby se mnou měl někdo ze školy problém kvůli tomu, že jsem tvoje sestra, tak to nějak zvládnu, chápeš, umím se o sebe postarat sama. A taky mě to občas uráží, ty se za mě stydíš nebo co?!" řvala jsem na něj přes celé auto.

,,Dobře", řekne Patrick naprosto klidně.

,,Dobře? Takže ti nevadí, že jsem tam byla?"

,,Ne, zrovna tohle mě sere, Ari, jsem tvůj starší bratr a když ti něco řeknu tak mě máš poslechnout, protože to mladší sourozenci dělají!".

Oukej, tak zas tak klidný nebyl.

,,Štve mě to fakt hodně, ale pravdou je, že jsem se ani já k tobě nechoval jako starší bratr, když jsi ve škole něco potřebovala, tak jsem tě obešel, jako kdybych tě neznal a to jsem neměl.
Takže jsem možná trochu i rád, že to prasklo", Patrick se pokusí o slabý úsměv.

No počkat počkat, to mění celou situaci.

,,Omlouvám se, že jsem tam šla bez tvého dovolení".

,,A já se omlouvám za to, jak jsem se k tobě choval".

Usmějeme se na sebe.

Takže, když si to shrneme, šla jsem na zápas, na který mě pozval ten nejkrásnější kluk ze školy, nějak po svém jsem si ho užila, všichni se dozvěděli, že já a Patrick jsme sourozenci a nejlepší na konec, Patrickovi to nevadí!

,,Jo a ještě jedna věc, proč jsi tam vlastně šla?"

Tahle věta mě vytrhne z mého snění.
Patrick ji sice nemyslí nějak vážně, ale nejsem si úplně jistá že na ni chci odpovídat.
Šla jsem tam kvůli Brandonovi, který se ale porval s Derecem, kvůli jeho bejvalce.

,,Rivalita, znáš to", ušklíbnu se na něj nejistě.

Můj šofér se tomu jenom lehce zasměje.

                                       ~

A je to tady, ten den, na který jsme se všichni těšili.

Pátek.

Pátek vždy býval můj nejoblíbenější den v týdnu, jako všech asi, pomineme to, že v pátek vždy bývá v cantyně nějaký čokoládový moučník, ale je to hlavně kvůli tomu, že není matematika.
Yesssss.
Na dnešek jsem se vůbec nepřipravovala, vůbec nevím jak vezme celá škola to, že jsme s Patrickem příbuzní. Třeba to vůbec nebude řešit a na programu dne bude jiné drama, ale co když ne? Nad tímhle jsem vůbec nechtěla přemejšlet, co bude to bude.