Dětská Láska

XVII.

Týden utekl jako voda. S Brandonem jsme byli stále na stejné lodi. Nic se nezměnilo. Možná jenom to, že jsem se mu snažila co nejvíce vyhýbat, což taky úplně nešlo. Patrick si totiž usmyslel, že odpráší náš starý x-box a to mělo za následek každodenní hodinové sezení s jeho týmem u nás na gouči. Samozřejmě, že jsem se snažila být co nejvíce v pokoji. Ale také občas dostanete hlad a nezbývá vám nic jiného, než sejít schody a mrknout se do prázdné ledničky.
Připadalo mi, jako bych byla zase na začátku školního roku. Kdy jsem na Brandona nemohla ani promluvit. Byl to divný pocit, za ten měsíc se toho tolik stalo, ale přesto jsem pořád byla na začátku. Od dětství se mi líbil můj soused. Vždycky to byl ale sen, který mi přišel na tolik vzdálený a nereálný, že jsem se za něj dokonce i styděla. Bála jsem se, že kdyby mi někdo přečetl myšlenky, napsal by mi na čelo velkým červeným písmem "Ta naivní". V tomhle roce se ale spoustu věcí změnilo. Můj malý dětský sen se stával realitou. Až doteď.

,,Proč jsou kluci takový čůráci?" pronesla jednoho dne Christen na obědě.

Jo holka, tuhle otázku jsem si nedávno kladla taky.

,,Prostě takový jsou, nedá se s tím nic dělat. Proto jsme tu mi, abychom je ukočírovaly", pronese vševědoucně, kdo jiný, než Emily.

,,Věř mi, je jen otázka času než si uvědomí co ztratil", mrknu na ní s plnou pusou salátu.

Ano, věděla jsem o koho se jedná. S holkama jsem, tak nějak, vycházela. A proto jsem věděla mnohé tajemství naší školy. Třeba to, že Lucas dal Christen friendzone.

,,Co ty o tom víš", prskla na mě Britney.

Ok, tak né se všema ještě vycházím.

Brunetka s krátkými vlasy a čokoládovýma očima si mě měřila pohledem. Nestihla jsem odpovědět.

,,Ari dneska jdeme nakupovat, připojíš se k nám?" kývne na mě Camila.

,,Jasně", usměju se na ní.

Britney jenom protočí očima.

                                         ~

Procházení obchoďáků bylo vysilující, hlavně, když jsem si nemohla nic dovolit. Všechno tam bylo tak drahé. Holky tam pochodovaly s taškama od Victoria Secret a Gucci. Za to já jsem se tam promenádovala s jedním tričkem. S nejdražším tričkem, které jsem si kdy koupila.

,,Tam", ukáže na mramorový obchod Camila.

Byl to velmi dámský obchod. Našli jste tu buď kostýmky nebo šaty. Nic jsem si z toho nemohla dovolit, a přesto jsem se vrhla k věšáku s asi miliardou různě barevných sukní.

Tahle černá šukně je fakt pěkná! Chmátnu po ní. Nebyla jsem ale jediná. Někdo ji držel z druhého konce. Trochu se natáhnu, abych toho zloděje viděla, ale přitom nepouštím svoji sukni.

Osoba vystrčí z věšáků hlavu. Byla to ta bruneta, která se chtěla pomstít Patrickovi. Chvilku na mě udiveně civěla a potom se sladce usmála.

,,Jé ahoj. Ario?" dělala, že přemýšlí.

Lehkým kývnutím jsem jí to usnadnila a ona se na oplátku na mě zářivě usmála.

,,Jsem Bianca", napřáne ke mně ruku.

Aha, tak holčička, která mě nazvala mrchou si myslí, že jí na ten její úsměv skočím. Pche.

Ale proč nehrát hru s ní, že? Ruku příjmu a pokusím se o ten nejdůvěrněší úsměv.

,,Holky!" zaskřehotá a přitom se na mě stále usmívá.