Dětská Láska

IX.

Ať už je ten den za mnou, pomyslela jsem si když jsem seděla na poslední hodině.

Tenhle den byl prostě divnej a to všemi různými směry, už jsem měla pokrk všech těch pohledů, kterých se mi dostávalo. Trochu se mi zastesklo po mé neviditelnosti. Na jednu stranu jsem byla ráda, že je to už venku, na druhou stranu bych nejradši včerejšek smazala, aby bylo vše při starém.

,,Slečno Nothemová, jste tu s námi?" Zeptala se učitelka stojící za katedrou.

Lehce jsem přikývla, ale hned jak zase začal její výklad o buňečném množení, tak jsem se ponořila do vlastních myšlenek.

                                        ~

Oběd - část dne, na kterou se nejvíce těším, nejenže dneska máme již zmiňovaný čokoládový moučník, ale na obědě uvidím zase všechny mé kamarády a budu jim moc říct, co všechno se dneska stalo.
Jakože nejsem žádná drbna, samozřejmě.

Tsss.

Axel sedící u prázdného stolu, na mě zamával. V pátek bývalo v cantýně vždycky rušno. Cestou k Axelovi jsem spozorovala Brandona, který se zrovna bavil s nějakou čtvrťačkou.
Hajzl jeden, mě ignoruje a s ostatníma se dává s úsměvem o řeči.

S povzdechem jsem si sedla ke svému nejlepšímu kamarádovi, opřela si hlavu o ruku a začala se nimrat v jídle. Týjo ten kluk mi ale zkazil náladu.

,,Těžký den?" optal se s úsměvem Axel.

Jen jsem přikývla, nálada na to, abych mu vylíčila celý můj zajímavý den, opadla.

,,Ta mrkev ti udělala co?" zeptal se Axel ukazující na úplně rozmašírovanou mrkev.

,,Blbě se na mě koukala", zamumlala jsem.

Axel se jen pousmál a dál se věnoval svému jídlu. Věděl, že když na mě přijde taková nálada, není se mnou žádná řeč.

,,Baf", vybafla za mnou Ken a prosadila se k nám.

,,Čau, čau, čau", pozdravila nás Kendall s překypující energií.

,,Čau, co se ti stalo?" podivil se Axel.

,,Co by, je pátek, poslední den v tomhle ústavu před výkendem", opáčila Ken přežvykující okurku.

,,Co jí je?" ukázala na mě vydličkou.

,,Těžký den", upřesnil Axel, jako by byl můj mluvčí.

,,Tenhle pohled znám. Tak co ti ten kluk zase provedl?".

Holky mají v sobě zabudovanou holčiči empatii, teda né všechny, ale většina vycítí co se děje a věřte mi, že ve spoustu případů se jedná o kluky. Kluci měli byste se nad sebou zamyslet!

A tak jsem začala s vypravováním, jak na záchodech nějaké holky vymýšlely pomstu mému bráchovi, jak mě Brandon sprdnul jako malé dítě a vlastně o tom, jak je celý den úplně na hovno, s prominutím.

,,Jako kamarádka ti říkám, že se to samo zlepší, ale jako Kendall ti říkám, rozhodně ne", na téhle holce jsem milovala, jak všechno bere s optimismem.

,,Budeš jim prostě muset ukázat, že nejseš žádná málá ufňukaná Patrickova sestřička, ale že jsi nezávislá sebevědomá žena", zakončila svoji řeč.

No proslov to byl sice hezký, ale jak jim to mám ukázat.

,,A jéje ženou se sem roztleskávačky, já padám, ale ještě ti callnu ok", hvízdla, vedle mě se zvedající Kendall.