Psycho Captor (Marcus Gunnarsen CZ) || POZASTAVENO

Part 1

Probudila se. Byla si naprosto jistá, že je ráno, ale před očima stále viděla jen temnotu. Natáhla se k nočnímu stolku, aby pomocí malé stolní lampičky osvětlila alespoň část pokoje. Očima rychle přelétla prostor mezi čtyřmi stěnami. Když však bylo vše přesně takové jako předchozí den, radši se znovu zamuchlala do peřin.

Pokaždé, když večer usínala, doufala, že se ráno probudí ve svém starém dobrém pokojíčku s vytapetovanými stěnami, skříněmi polepenými plakáty hudební skupiny Maroon 5 a velkým zrcadlem, v němž si vždy ráda prohlížela své outfity. Doufala, že ji jednou bude celý svět znát pod jménem vlastní značky oblečení, do které si bude zcela sama navrhovat kousky.

Její sen se však zbortil ve chvíli, kdy ji někdo zcela neznámý přepadl a dotáhl sem, do této díry. Neměla nejmenší tušení, kde by se mohla nacházet nebo jak dlouho už ji tu takhle vězní.

Už od prvního dne byla zavřená v pokoji bez oken. To byla však jediná věc, ve které se místnost lišila od jakékoliv jiné - běžné. Nacházela se zde normální manželská postel. Na proti ní stály skříně s oblečením, nejen její velikosti, ale také pánské. Netušila, proč by pro ni schovával košile a džíny, do kterých by se vešla pomalu dvakrát. To ji přivedlo na myšlenku, že tento pokoj před ní zřejmě obýval někdo jiný. Nechyběla zde ani menší knihovna s různými tituly, ať už starými či novými. Na psacím stole našla dokonce nějaké papíry a psací potřeby. A postranní dveře vedly do malé koupelny se záchodem a sprchou. Mýdlo, šampony... To vše tu bylo. Zároveň si mohla kdykoliv rozsvítit.

Zkráceně, vůbec to nevypadalo, že by ji někdo unesl. Nebo, dobrá. Unesl. Ale měl zájem o její pohodlí. Dokonce ji pravidelně skrz díru v kovových dveřích posílal jídlo, nezapomínal ani na pití. Ať po ní chtěl cokoliv, o její smrt pravděpodobně zájem neměl.

Po delším čase se odhodlala vstát z postele. Hodiny na stěně ukazovaly skoro jedenáct dopoledne. Prohrábla si své dlouhé blonďaté vlasy, na něž byla vždycky strašně hrdá. Chvíli uvažovala, ale nakonec se rozhodla jít se vysprchovat. Čistou vodu její tělo nevidělo od doby, co se zde poprvé probudila.

S potěšením zjistila, že teplá voda zde bez problémů teče. Svlékla si proto veškeré špinavé oblečení a vlezla do malého sprchového koutu. Bylo až očišťující cítit čisté kapičky vody, jak stékají po její hladké kůži a splachují prach a všechnu nečistotu, která se za ty dny na jejím těle usadila. Když si pak do vlasů vmasírovala i příjemně vonící šampón, v klidu se mohla nadechnout. Konečně si zase připadala jako člověk.

Usušila se a oblékla na sebe nějaké obyčejné kalhoty a tričko, co našla ve skříni. Pod dveřmi už na ní čekal tác s dnešní snídani. Čerstvý muffin a horké kakao. Je pravda, že ze začátku se poměrně bála, aby jeho jídlo nebylo nějak otrávené, ale nakonec si řekla, že nemá co ztratit. Tak zjistila, že se jedná opravdu pouze o jídlo.

...

Probudil ho nepříjemný chlad. Otevřel oči, avšak ani tak nic neviděl. Když se pokusil pohnout, došlo mu, že ruce i nohy má přivázané a roztažené jako by byl na nějakém mučícím nástroji.

Matně bloudil vzpomínkami k tmavému stínu, jenž ho něčím tupým dvakrát udeřil do hlavy. Pomalu mu docházelo, že to muselo být to, co ho tu připoutalo jako nějakého otroka.

Začal sebou zmítat a házet, jak se snažil dostat se z téhle pekelné situace. Bylo mu to však houby platné.

Pak mu však došla nepříjemná skutečnost.

Byl nahý.

A teď doslova. Přes oči měl pravděpodobně převázaný šátek, aby nic neviděl. Nerad si to přiznával, ale začínal se bát. Netušil, kde je nebo co s ním jeho únosce či únosci mají v plánu. A moc tomu nepomáhal ani fakt, že se klepal zimou.

Jeho uši zbystřily, když se najednou na opačné straně místnosti otevřely dveře. Kroky neznámé osoby se k němu pomalu přibližovaly.

,,K-kdo je tam?!" jeho hlas zněl v této situaci až nepřirozeně vysoký. Snažil se nedát najevo své obavy, moc mu to však nevycházelo.

Dotyčný přišel až k němu, na což ho jednou rukou hrubě chytil za obě tváře. Marcus se začal vzpouzet, avšak hluboký mužský hlas ho okřikl. ,,Do prdele, přestaň a otevři hubu!"

Zrychleně dýchal a chtěl vzdorovat dál, ale neznámý ho bolestně udeřil pěstí do břicha. Poraženecky ústa otevřel. Na to mu muž do pusy vložil jakousi tabletku, jak Mac poznal. Pak ho už jen donutil ji spolknout.

Poté odešel a nechal ho o samotě.

Jeeeej ☺️
Tak se nám to tu nějak rozjíždí... 😁
Co říkáte?
A strašně moc bych vám chtěla poděkovat za ohlasy u prologu 💕
A taky děkuji MacTinusLoverVeri , která tento můj příběh sdílela 😍 nezasloužila jsem si to od tak úžasné holčiny jako jsi ty 🙉
Tak se mějte 😁💕
Mucq 😘