Psycho Captor (Marcus Gunnarsen CZ) || POZASTAVENO

Part 3

Tak... A je to tady, ta kapitola, kterou nejspíš všichni zavřete a budete si o mně myslet, co to jsem sakra za člověka... Ale co, i tak ji napíšu 😜😘 a navíc jsem vás varovala, že storku čtete na vlastní riziko!!

Opatrně natáhla ruku a letmo se dotkla chlapcovy vztyčené chlouby. Když pocítil, jak se o něj někdo otřel, začal sebou házet. Nenechá na sebe sahat nějakým psychopatem. ,,Nedotýkejte se mě!" zařval na něj, když jeho kamaráda sevřel do celé dlaně. Nebylo mu to však nijak platné. Byl svázaný a oproti jeho únosci tudíž ve značné nevýhodě.

Bránil se. Předpokládala, že tomu tak bude. Za ní se však stále nacházel muž, jenž jí p220 mířil přímo na hlavu. Nezbylo ji tedy nic jiného než rukou, jíž ho svírala provést jednoduchý pohyb nahoru a dolů. 

Marcus zalapal po dechu. Na jednu stranu si mohl ulevit od svého, poměrně velkého problému. Na tu druhou mu však bylo na zvracení z myšlenky, že by ho měl právě uspokojit muž. A co hůř, muž, jenž ho unesl. Ještě několikrát se pokusil marně vzepřít. Ani pak ale ruka nenechala jeho přirození na pokoji. Přestal tedy s marným bojem. Bylo to zcela zbytečné a každým prudkým pohybem se provazy, jenž mu znemožňovaly pohyb, stále víc a víc stahovaly kolem jeho zápěstí a kotníků,

,Nezastavíš, se, je ti to jasný?!'

Dál rukou pohybovala. Chlapec už se nebránil, čímž ji úkol alespoň usnadnil.

,Neřekneš ani slovo!'

Pokračovala. Chlapcova chlouba ji v rukou nabírala stále větší a větší objem. Sledovala jeho tvář nebo aspoň to, co z ní viděla. Zkousával si spodní ret a nepatrně zakláněl hlavu. Ať se snažil, jak chtěl, bylo ji jasné, že se mu to líbí. A proč taky ne? Vždyť je to kluk, co čekala?

Tlak narůstající v jeho podbříšku pomalu rostl a jeho erekce začínala mírně bolet. Chtěl se jí zbavit. Co nejrychleji. I za ceny toho, že by mu s tím měl pomoct padesátiletý chlap. Zhluboka oddechoval. Hlavou mu problesklo, že by si v téhle situaci mohl zkusit představovat někoho přínosnějšího. A v ten moment mu na mysli vyskočila blonďatá servírka z kavárny. Unesli ji. Stejně jako jeho.

Byla krásná, proto neviděl důvod, proč by na ní zrovna teď nemohl myslet. Vybavil si její snědou tvář, drobný kulaťoučký nosánek a nepatrné pihy, jež pokrývaly celá její líčka. Vpíjela se do něj modrozelenými kukadly, až se mu z jejích přenádherných očí točila hlava.

Tolik se do toho vžil, až dokonce cítil i její jemné doteky. Dlouhými něžnými prsty ho uspokojovala a z jeho úst se vydralo první spokojené zasténání.

,Až poprvé zakňourá, změníš taktiku! Jistě víš, jak...'

Polkla. Téhle části se obávala mnohem víc. Vyhoupla se na postel a klekla si chlapci mezi roztažené nohy. Pohlédla na muže v masce. Když se ujistila, že na ní pistolí stále míří, rychle se sklonila a celou blonďákovu délku si strčila do pusy.

Zalapal po dechu. Nečekal, že na něj půjde tak rychle. Svou pánví lehce zatlačil proti její drobné pusince. Divil se, že se do ní vešel celý. Byl to až k zbláznění příjemný pocit. Pak začala hlavou pomalu hýbat. A to už se neovládl. Steny z něj vycházely jeden za druhým. Jeho kamarád byl v jejích ústech jako v ohni. V koulích ho začínalo příjemně šimrat. Pohybovala se na jeho vkus však příliš pomalu. Jako by byla nezkušená a ani pořádně nevěděla, kdy má zrychlit. Naopak, jela stále stejným tempem. Nechtěl ji ale ublížit tím, že by se začal hýbat sám.

Pak si vzpomněl, že to vlastně ve skutečnosti není jeho pohledná servírka, ale starý tlustý psychopat. Tomu už se ublížit nebál. Nadzvedl se a začal svým penisem rychle přirážet do jeho krku.

Byl velký. A když se proti ní začal takhle pohybovat, měla co dělat, aby se nerozkašlala. Pak by kulka zcela jistě proletěla skrz její hlavu. Takhle to dál ale taky nemohlo pokračovat. Proto se narovnala, vypustila jeho přirození z úst a rukama mu pánev zatlačila do matrace.

Nesouhlasně zakňoural.

,Udělá se ti do pusy, jasné?! A ty to pak všechno spolkneš! Do poslední kapičky!'

Po chvíli už svého kamaráda opět cítil v něčích ústech. Vrátil se k představám o tom, že to je jeho malá blondýnka. Takhle se mu to totiž zamlouvalo nejvíc.

Dívka pohyby hlavou zrychlila. Doufala, že to tak bude mít rychle za sebou. Pak najednou - čistě omylem - přejela přes jeho délku i zoubky a škubnutí jeho údu doprovázel i hlasitější sten. Rozhodla se tedy používat i tuto taktiku.

Začínal pomalu blouznit. Jeho kamarád už snad nemohl být větší a do toho mu již bolestně pulzovat. Tlak v koulích narostl na maximum. Bylo mu jasné, že co nevidět bude. Konečně se dostaví úleva.

A když ho pak nežně oblízla svým jazýčkem, už se neudržel. Chlouba mu cukala v pravidelných vlnách výstřiků. První byl nejintenzivnější. Vzal mu vzduch z plic, ale naopak zrychlil tep jeho srdce. V břiše mu při tom vybuchl roj motýlů.

Zatl ruce v pěst, jak mu celý svůj obsah vyprázdnil do úst. Bylo toho opravdu hodně. Doufal, že to bylo kvůli tabletce, jenž dostal a ne kvůli tomu, že ho právě v kouřil chlap.

Co však nevěděl, bylo, že celou tu dobu byly jeho představy reálné. Nora chvíli počkala, jestli z něj přece jen ještě něco málo nevyjde a teprve až pak to vše s odporem spolykala. Ani neměla sílu vnímat tu chuť.

Únosce ji pevné chytil za ramena a odtáhl ji z místnosti. Marcuse nechali lezet tak, jak byl. Snažil se vstřebat právě prožitý silný orgasmus.

,,Vidíš, jak jsi šikovná holka," zamručel ji muž do ucha, než ji hodil zpátky do 'jejího pokoje', ,,pokud budeš i nadále tak hodná, nemáš důvod se mě bát."

Zabouchl za sebou dveře a nechal ji samotnou. Schoulila se do klubíčka na posteli a přehodil přes sebe peřinu.

Až teď ji začalo docházet, co se vlastně stalo a v jaké situaci se to ocitla. Stala se z ní bezbranná myš chycená v pasti. Nemohla se pohnout ani svobodně myslet, zkrátka nemohla udělat naprosto nic. Ten muž ji mohl kdykoliv během jedné sekundy připravit o život pouhým pohybem palce...

Hola 👋
Ne, neptejte se mě, jak jsem se o tom mohla rozepsat na 1 000 slov 🙈🙏
Každopádně děkuju všem, co při mně i po přečtení téhle kapitoly zůstanete 😍
Jinak teď odjíždím na týden na prázdniny, takže žádné kapitoly nečekejte 😢
Miluju vás 💞
Mucq 😘