Krčila se v rohu místnosti, hlavu složenou v dlaních. Po tvářích ji stékaly slzy a mermomocí se pokoušela zadržovat vzlyky, aby se nerozláhaly po celém pokoji. Měla přímý výhled na chlapce, jenž v předklonu seděl na pohovce a zdravou rukou si podpíral pořezané předloktí. Víčka pevně svíral k sobě, snažíc se vypořádat s neustupující bolestí. Kapky krve mu stékaly po kůži a dopadly až na podlahu.
Zvedla hlavu. Pohled na něj ji nějakým způsobem dokázal vrátit zpátky na zem. Otřepala se, vstala a vydala se do koupelny najít nějaký kus látky. Po nějaké době marné hledání vzdala a namočila své tričko. Stejně vlastně ani nebylo její. Ještě na sebe stačila hodit nějaké čisté a vrátila se zpátky do místnosti, v níž seděl Marcus stále ve stejné poloze.
Pomalu si sedla vedle něj a co nejněžněji uchopila jeho poraněnou ruku do dlaní. Cukl sebou, než otevřel oči a zjistil, že to je jen jeho drobná servírka. Mile se na něj usmála a s pohledem zabodnutých v jeho očích ho jemně pohladila po líčku.
Při tom nevinném doteku se v něm vzedmul plamínek ohně, jenž ho na hrudi příjemně hřál. Naklonila se k němu a věnovala mu krátký polibek za ucho. To místo ho nepřestávalo pálet ani když se odtáhla a přitáhla si jeho pořezané předloktí ještě blíž.
,,Bude to v pořádku," šeptla, než mu mokré tričko opatrně přiložila na krvavé šrámy. Ono místo ho prudce zašťípalo, až se neubránil cuknutí.
,,Shhh, je to jen voda," znovu si ho chytla a bříškem palce ho nepřestávala hladit. Když si byla jistá, že se jakž takž uklidnil, znovu pomocí trička vyčistila další ránu.
Zatl zuby a doslova se kousal do jazyka, aby bolestí nekřičel.
Když ho Nora ošetřila, původně bílé tričko bylo zbarvené do rudých barev. Odložila ho stranou na podlahu a pohlédla na Marcuse. Opíral se o pohovku, hlavu zvrácenou vzad a zhluboka oddechoval. Poposedla si k němu blíže a rukou jemně pročísla jeho zpocené blonďaté vlasy.
,,Promiň," zašeptala, když na ní pohlédl s odrazem utrpení v očích. ,,Nechtěla jsem ti ublížit..." už cítila, jak ji tlačí první slzy.
,,Nemůžeš za to," zavrtěl hlavou a zdravou rukou ji objal.
,,Ale podívej, co ti udělal," co nejněžněji bříšky prstů přejela po jeho ranách. Když se zastavila u zápěstí, jedním pohybem schoval její malou dlaň do jeho velké.
,,Lepší, než kdyby ublížil tobě," zašeptal ji přímo do vlasů, po kterých ji pak začal zdravou rukou hladit. ,,Zkus teď na chvilku myslet na něco jiného."
,,To se ti lehce řekne," povzdechla si, hlavu si odkládajíc na jeho rameno a objímajíc ho kolem pasu.
,,Vím," přitakal, ,,ale tak povídej mi o sobě. Vždyť o tobě skoro nic nevím, až na to, že umíš chystat naprosto dokonalou kávu."
Tiše se zasmála. Začali si povídat o všem možném. Dozvěděla se o něm, že hraje fotbal společně se svým bratrem, co prý vypadá naprosto stejně jako on sám. Zatoužila poznat i jeho malou sestřičku, o kterou měl vždycky strach a snažil se jí chránit.
Tahle holka ho každým svým slovem okouzlovala víc a víc. Nedokázal se nabažit jejího tenkého melodického hlásku. Byla tak sebevědomá a zároveň zranitelná. Plánovala studovat medicínu, už od mala to byl její vysněný cíl. Věděla, co chce. V kavárně si přividělávala, aby rodiče zbytečně nezatěžovala starostmi o finance vysokoškolského života. Byla tak ohleduplná.
Když už jim došla slova, jen tak seděli ve vzájemném objetí a sledovali kamennou zeď naproti gauče. Po chvíli, když Macovi došlo, že mu jeho drobná servírka usla v náručí, opatrně se postavil a i přes bodavou bolest v ruce si ji vyzvedl do náruče. Odnesl ji k posteli, na kterou ji jako křehkou panenku z porcelánu položil. Ještě zhasl lampičku, jež v celém pokoji zajišťovala jediný zdroj světla a lehl si hned vedle ní. Opatrně ji políbil na čelo a svou ruku přehodil přes její tenký pás.
,,Všechno bude zase dobré," šeptl ji, téměř ze spánku, ,,určitě..."
Ale to ještě netušil, že to naopak bude mnohem, mnohem horší...
Holá hej 🤗❤️
Jak pak se vám vede při pondělku? 😊
Já šílím, hned 2 přepadovky dneska 🙃
Nás mají v té škole ale rádi 😭
A k tomu píšu z němčiny a i přes snahu MacTinusLoverVeri, co se mě ji tak nějak snaží už přes půl roku doučovat to absolutně nechápu 🙃🤣 už se vidím u opravného zkoušení v srpnu 🙈👏🏻
No nic... Tak já končím se svými stupidnimi kecy 🤣🤣
Miluju vás ❤️😝
Mucq 😘💋
ČTEŠ
Psycho Captor (Marcus Gunnarsen CZ) || POZASTAVENO
FanfictionPo světě se potuluje spousta podivných lidí. Někteří dokonce unáší nevinné dívky a chlapce, aby je mohli svým vlastním způsobem využívat. Jak daleko to může zajít, když jeden takový člověk unese i Marcuse a Noru? Jak oba ustojí nátlak toho všeho, co...