Za necelý týden se Noře začalo dařit o dost líp. Marcus se o ní pečlivě staral, aby ji bylo co nejlépe. Možná si to ani jeden z nich nechtěli nebo nedokázali připustit, ale začali k sobě pociťovat vzájemnou lásku. Noc co noc vedle sebe usínali a každé ráno se probouzeli ve vzájemném objetí.
Kdyby měl Marcus popsat, co má na Noře nejradši, byly by to pravděpodobně její pronikavé modrošedé oči, ve kterých se skrýval tolik pocitů, že kdyby se je jen pokusil rozeznat, ztratil by se v nich. Zároveň velice rád vdechoval její sladkou vůni a dotýkal se její chladné pokožky. Vždy, když tak učinil, pocítil, jak se blondýnka na krátkou chvíli napjala. Pak se však s tichým výdechem uvolnila a nechala ho, aby ji pravidelně hladil po zádech.
Kdyby jste se naopak zeptali Nory, co jí na vysokém blonďákovi nejvíce fascinuje, hned by vám bez rozmýšlení odpověděla, že naprosto všechno. Jeho temné oči ji vždy dokážou proniknout až hluboko do duše. Když promluví, ten zvonivý hlas ji ještě dlouho poté doznívá v uších a vždy ji nepopsatelně uklidní. V jeho objetí se cítí bezpečně, i přes fakt, že jsou věznění neznámým mužem v masce, který to v hlavě očividně nemá v pořádku.
,,Nad čím přemýšlíš?" šeptl Marcus těsně od jejích rtů, čímž ji dokázal přivést zpátky ze světa plného myšlenek.
,,Ani pořádně nevím," neměla dost odvahy na to, aby mu to sama přiznala.
Marcus už se nadechoval, aby ji něco řekl, když se najednou dveře s hlasitým třísknutím otevřely. Oba sebou vyplašeně škubli a posadili se. Muž se doslova vřítil do místnosti, jak jinak, než se zbraní v ruce.
,,Vstávejte! Půjdete se mnou!" zařval na ně svým rázným hlasem. Za tu dobu, co tu jsou, už oba pochopili, že je lepší poslechnout, než schytat do těla malou železnou kulku.
Vedl je známými temnými chodbami, dokud je nezatlačil do jedné místnosti, uprostřed níž stálo křeslo s řemeny k připoutaní na ruce a nohy.
Nora sebou vyděšeně škubla, schovávajíc se za Marcuse. Neměla dobrý pocit z toho, co nastane. Když pak na ni únosce namířil zbraň jako první, podlomila se jí kolena. Nebýt Maca, složila by se na podlaze.
,,Jdeš první," přikázal ji, na což se Marcusovi rozbrečela do ramene.
,,Nemohl bych já?" otočil se blonďák na neznámého. Sám nevěděl, co to dneska bude, ale nechtěl do toho házet Noru jako první.
,,Dobře!" odfrkl si muž, na což Marcuse uvázal ke křeslu.
Ahoooj 😁
Sice je to dneska dost krátký, ale říkala jsem si, že když mám ty narozeniny, něco vám tu sepíšu 😌
Copak se asi chystá Marcusovi udělat 😱😓
Snad se aspoň trochu líbilo 💖
Miluju vás 😍❤️
Mucq 💋😘
ČTEŠ
Psycho Captor (Marcus Gunnarsen CZ) || POZASTAVENO
FanfictionPo světě se potuluje spousta podivných lidí. Někteří dokonce unáší nevinné dívky a chlapce, aby je mohli svým vlastním způsobem využívat. Jak daleko to může zajít, když jeden takový člověk unese i Marcuse a Noru? Jak oba ustojí nátlak toho všeho, co...
