Secret Love

34✔

Liam

Probudil jsem se a jen si promnul oči. Jsem jako tělo bez duše. Taky se mi nic nechce dělat a nedokážu normálně přemýšlet. Nejde mi to na mozek. Proč by mi tohle udělal? Myslel jsem si, že mu mohu věřit. Nejde to. Zmýlil jsem se. Vážně propadnu ke starému životu?

Vážně by jsi to Theo udělal? 

Sebral jsem se a šel se osprchovat. Mason mi pořád nevrátil kolo a já si myslel, že mu půjdu už vycinkat zuby. Hodil jsem do batohu pár učebnic, po tom všem učení a ještě jablko. Vlastně, doufám že ho sním. Vzal jsem si klíče od baráku a zamkl. Jednoduše jsem je hodil do kapsy a postavil longboard na silnici. Přesně tak... I po tom všem na něj šlápnu. 

Dal jsem si svůj longboard do skříňky a jen si vzal potřebné sešity. ,,Čau,"  Zabouchla se mi skříňka. ,,Nazdar Masone,"  Otevřel jsem ji znova. ,,Co ta Hayden?"    Zeptal se. Podíval jsem se na něj a zabouchl svou skříňku. ,,Nechodím s ní. Nebo jestli si myslí že jo, tak už je na omylu,"  Nechápavě se na mě podíval. ,,Nic, cucá se s někým jiným. Laciná děvka,"  Odflusl jsem si na zem. ,,To bych ani do ní neřekl," Zavrčel jsem. ,,Že jo? Já taky ne. Protože jak si může vybírat, když je ošklivá," Usmál jsem se. ,,Není to od tebe hnusné?"  Zastavil mě. ,,Ne. Zaslouží si upřímnost, čubka,"  Otočil se. Ah, kdo právě jde?   ,,Ahoj Liame!"  Chtěla mě obejmout. ,,Zapomeň,"  Odstrčil jsem ji od sebe. ,,Děje se něco?"    ,,Myslíš, že ze mě budeš dělat debila?  Cucej se s někým jiným, když ti nejsem dost dobrý. Nazdar," Zavrčel jsem a díval se, jak se ji do očí nahrnuli slzy. ,,Pojď,"  Zasyčel jsem na Masona a popadl ho za ruku. Odtáhl jsem ho a jen šel do učebny i s ním. ,,Hrabe ti?" Zastavil mě a zamračil se.   ,,Ne. Řekl jsem tak, jak to je,"   ,,Co to do tebe vjelo?"  Vytrhl se mi a jen se na mě nechápavě díval. ,,Nic Masone. Jen mi ta holka kazí dny více, než jsou," ,,Myslel jsem, že už je vše v pohodě," Nechápavě mě sledoval.  ,,Ne to teda není. Nikdy u mě asi není nic v pohodě, jak vidíš,"  ,,No nic... Pojď,"  Pokračovali jsme dál. Ať si jde brečet někomu jinému. 

,,Nemyslím si, že si to zasloužila,"  Otočil jsem se na Allison. ,,Proč jako?"  Nechápavě jsem se na ni podíval. Nejen že mi to říká při končení hodiny, ale proč mně. ,,Řekl jsi to snad nejhnusnějším způsobem, Liame,"   Zazvonilo. ,,Ať si to vyžere, čubka,"   Zavrčel jsem. ,,Ježiš přestaň!"  Okřikla mě a já ji chytil za zápěstí. ,,Je to moje věc, co jsem ji řekl. Nic jiného si nezasloužila. Ale vždyť holky, ty se vždy podpoří," Pustil jsem ji a ona se za své zápěstí chytila.  Náhle jsem přistál na stěně a jen se mu koukal do očí. ,,Nebudeš s ní takhle mluvit,"   Řekl a já jen zavrčel. Momentálně? Zuřím zlostí. Divím se, že to okolo mě nehoří. ,,Můžu si dělat co chci," Zasyčel jsem na něj.    ,,Ne to teda nemůžeš,"   ,,Můžu," Stiskl jsem své ruce na jeho. Náhle mi začali jeho drápy zajíždět do ruky a já plný bolesti dělal, že mě nic nebolí. ,,Obyčejné holky, co se nejraději čubčí,"  Zavrčel jsem. Podíval se na mě a hodil mě na stranu. Spadl jsem na záda a jen se chytl na svých ránách. Chtěl něco říct, ale já viděl, jak mi teče krev a mám prosáklé celé tričko. Na triku se dělají tmavé fleky a já měl ruce od svého stisku drápů. Podíval jsem se na něj a jen se zvedl. Odešel jsem na záchody a jen si svlékl své triko. Krev mi z rány tekla proudem a já nevěděl co dělat. Opláchl jsem si ruce vodou a pak obličej. Tak moc mě bolí, co se děje. Je možné, že mě to tak tíží? 

Už nezvládám, co se děje. Chci křičet o pomoc, křičet aby mě někdo slyšel! 

Theo

,,Nemusel jsi..." Řekla a já si jen sedl na lavici. ,,Nevím co jsem to udělal,"  Zadíval jsem se do země. ,,Dostane se z toho, jen to nesmíš dělat pořád,"  Dala mi ruku na rameno. ,,Dělám tohle běžně, ale u něj mě to pak mrzí," Povzdychl jsem si.  ,,Řekla bych, že to je láska,"   Odmlčela se a oba dva jsme zatajily dech. ,,To není možné,"  Řekl jsem tišeji. ,,Vždy na konci uvidíš světlo,"    

Díval jsem se na to, jak nemožné to bylo. Nedokážu si vysvětlit, když na něj takhle z povzdálí koukám. Shazují ho na zem a on se s těží zvedá. Neustále. Pořád. Chtěl bych, aby se měl lépe. Jenže to nejde. Kazím to i já... 

,,Poslouchej. Dáš mi seznam všech, které si kousl, nebo se Stilesovi stane něco pěkně zlého!"  Zavrčel jsem a vyjel po něm. Nenávistně se na mě podíval a jen odsekl pohledem. ,,Nezklam ho a dej mi ten seznam," Procenil jsem skrz zuby. ,,Jsi bastard,"  Zavrčel na mě. ,,Pamatuj si, že ti bývají chytří,"  Vytáhl jsem drápy a pomalu Stilesovi přejížděl po noze. Mrkl jsem na něj a jen vycenil zuby. Doufám že pochopil, co tím naznačuji. ,,Dereku! Já se bojím!" Začal hysterčit. Usmál jsem se na něj a on mi daroval pohled. ,,Táhni od něj!" Zavrčel. ,,Dej mi ten seznam!"  Vyjel jsem po něm znovu a s otočením mu přiložil dráp ke krku. ,,Fajn," Zavrčel. ,,Ale okamžitě ho pusť,"   Usmál jsem se. Přesekl jsem provaz u Stilese a jen šel k němu s papírem. Drápy se stáhly zpět a já jen z kapsy vylovil propisku. Začal mi diktovat jména všech co kousl.  ,,Teď tady chvíli zůstaneš, než to vyřeším. Cukrouši," Ďábelsky jsem se usmál a poplácal ho po tváři. ,,A ty jdeš se mnou," Pobídl jsem Stilese. ,,Budu v pohodě," Řekl mu Stiles. 

Zavřel jsem dveře od sklepa a šel s ním do obýváku. ,,Jsem rád, že jsi to pochopil,"  ,,Doufám, že mi to odpustí," Povzdychl si Stiles. ,,Hádám, že ano. Když bude chtít do smečky,"  Mrkl jsem na něj a hledal lidi co jsou v seznamu. ,,Co jim chceš udělat?" Podíval se na mě. ,,Popravdě?  Jen to budou jako zvířata. Přinesu je sem a zase je odnesu jako dar,"   ,,Proč?"  Zamračil se.  ,,Musím se někoho zbavit. Nejen že je to hlavně dobře pro mě, ale i plus pro vaší nastávající smečkou,"  ,,Musíme spěchat?"  Uchechtl jsem se. ,,Vy ne. Já ano,"  

Hi babyes🖤 new kapitola je zde❤