Secret Love

35✔

Poslal jsem Scotta, aby odvázal Dereka. Nebudu riskovat, že by mě chtěl zabít. Snažil jsem se najít prvního člena. Znova opět holka. Upřímně? Už mě ty holky mlátit nebaví.  Doufal jsem, že je teď sklep prázdný, když potáhnu nového člověka. 

,,Počkej...Takže ty jako ráda tančíš?" Dělal jsem udiveného. Přesně. Takhle trapně po staru na to jdu. ,,Ráda. Jen... Nepřijde ti, že to pití nějak divně smrdí?"  Řekla. Uviděl jsem její krev, která teče z nosu a jen se usmál. ,,Pff... Blbost,"  Odparkoval jsem auto a jen vyjel směr do klubovny. ,,Kam to jedem?"  Usmál jsem se. ,,Bude se ti to líbit,"  Ruku jsem ji přiložil k puse a jen chtěl, aby dýchala nosem. Začala vdechovat krev a dusit se. 

Přehodil jsem ji přes rameno a jen se s ní táhl do sklepa. Tohle je taky trénink na svaly. Nebudu lhát. Hodil jsem ji na zem a jen šel do auta pro lepenku a lano. Lano jsem přesekl, aby zbylo na ostatní a začal ji obvazovat lanem a lepenkou. Spíše tedy kobercovkou...  Podíval jsem se na své dílo a usmál se. Tohle mě vždy bavilo! 

,,Potřebuješ něco?"   Přepl jsem si topení, aby hřálo více a jen přehodil mobil k druhému uchu. ,,Chci o tom všem mluvit,"  ,,O čem konkrétně?"  ,,Potřebuji zrušit smlouvu," Začal se smát. ,,Víš, že tě to něco bude stát?"   Polkl jsem. ,,Vím. Chci o tom vyjednávat,"  Chvíli bylo ticho. ,,Ale jistě. Není čas. Uvidíme se za týden, Theodore,"  Típl to. Zavrčel jsem. To je hodně pozdě! Čekal jsem, aby se to vyřešilo co nejdříve. Pochytat a zabít všechny zbytky taky není jednoduché!  

Vzbudil jsem se a podíval se na své hodinky. Vážně? Mám náročné dny a já se ještě k tomu budím brzy. Zavrčel jsem a jen vzal mobil do ruky. 

Theo:  Nezapomeň.

Scott: Nevím zda je to dobrý nápad.

Theo: Nedělej srábotu. 

Scott: Co když nic nejsou?

Theo: Musí. Cítil jsem to

Scott: ...

Theo: Pochybuješ o mně?

Scott: Ne. 

Liam

Vzal jsem si opět klíče a jen vyjel se sluchátky v uších do školy. 

Usmál jsem se na Masona a zastavil longboard. ,,Těšíš se dnes? Máme dnes rodinou,"  Zazubil se na mě. ,,To je jasný, tahle hodina bude má," Stiskl jsem pevně longboard a šel s ním ke skříňkám. ,,Jen ji máme spojenou,"   Začal jsem rvát longboard do skříňky. ,,S kým?"  Zavřel jsem rychle skříňku a bouchl do ní. ,,Se třeťáky,"   Zašklebil jsem si. Aspoň pozná, jak se chová vůdce hodiny. 

Podíval jsem se na Scotta. ,,Dej mi svůj mobil,"  Podíval se mi do očí a já nechápal. ,,K čemu?"  Prohlédl jsem si ho. ,,Nemusí tě zajímat proč," Zavrčel. ,,Ježiš,"  Protočil jsem očima a hodil mu mobil na lavici. Nechápu, o co mu jde poslední dobou.   

,,Na," Hodil mi ho nazpět. Zamračil jsem se a dal si mobil na lavici. 

,,Chceš se na něco zeptat, Kiro?"  Podíval jsem se na ni a jen se usmál. ,,Ahhhhh...."  Začalo mi něco křičet z mobilu. ,,Co to..."  Zamračil jsem se na mobil a nemohl ten zvuk vypnout. ,,Pane Dunbare, mohl by jste to vypnout?!"  Zaječela učitelka  a já se snažil. Proč mě ten mobil neposlouchá?!    ,,A za dveře!"  Zakřičela a  mobil přestal. Vážně?...   Vylezl jsem ze třídy a jen protočil očima. Díky Scotte... Fakt díky.

,,Děláš si prdel?"  Podíval jsem se na dva kluky kteří ke mně šli. ,,Co?"  Nechápal jsem. Chytil mě za triko a hodil mě na skříňky za mnou. ,,O co ti jako jde?"  Zavrčel jsem. ,,Tak ty, že o mně budeš mluvit špínu?"  Přiblížil se mi k obličeji. ,,Ani tě neznám..."  Koukal jsem se na něj. ,,Takže ty si ze mě budeš dělat prdel, jo?"  Zavrčel a jen mě chytil za ruku. Druhý kluk mě chytil za druhou ruku a někam mě táhli. ,,Fakt já nic neřekl!"   Vykřikl jsem a on mi zacpal rukou pusu. 

Hodil mě ke sprchám a zavrčel. Jeho oči zasvítili žlutě a já nechápal. ,,Já vážně nevím o čem mluvíš..."   Vrazil mi jednu a já se chytil za nos. Oba dva zavrčeli a jen mě sledovali. ,,Fajn,"  Zavrčel jsem a hlavou se otočil na stranu. Zavřel jsem oči a poté zařval. Oba dva na mě zasyčeli a já se jejich ranám uhybal jak mohl.  Klukovo drápy mě zasáhli přímo do boku a já bolestně vyjekl. Švihl jsem rukou někoho přes něco a jen se opřel o stěnu. Neřešil jsem nic a vyhrnul si své triko. Dýchal jsem zhluboka a jen se podíval na svou ránu. Vydechl jsem a opřel se hlavou o stěnu. Podíval jsem se do stropu a polkl. Pěstmi jsem vrazil do stěny a stiskl víčka k  sobě. Podíval jsem se na ně a viděl matně postavu skloněnou k zemi nad někým. ,,Jsi blbej?!"  Zavrčel na mě a zvedl se. Pořádně jsem neviděl a sám nevěděl co dělat.  Chytil mě za ramena a jen mě stiskl. Zakňučel jsem a  jen cítil bolest na boku. ,,Vidíš co jsi mu udělal?!"  Zakřičel a jen mě pustil. Náhle odletěl do strany a já nevěděl co se děje. Vidím hodně rozmazaně a sám úplně tak nevím, co vlastně je okolo mě.  Někdo mě chytil a já s sebou cukl. Chtěl jsem začít utíkat, ale nemohu. ,,Přestaň. Buď v klidu," Zasyčel na mě Theo. Zmlkl jsem a jen se přestal bránit. Budu doufat...   Začal mě pokládat na zem a já se bál.  Položil mě na studenou zem a sundal mé triko. Zmateně jsem ho chytil za ruku a on mi stisk oplatil. 

Podpora? Ta němá zpráva důvěry...? Theo a Liame... 

Přiložil naše ruce a já cítil jak se krev z žil prolévá. 

Ubírá mi bolest, kterou si sám dává...

,,N.n.e,"  Vydechl jsem a nesouhlasil. Nejde to, nemůže tohle dělat.  Krev se nám prolila a já zakřičel bolestí. Theo zasyčel a pustil mou ruku.  Rána už tolik nebolela, ale stále byla. ,,Musíš okamžitě domů," Zvedl se a popadl mě za ruce. Přetáhl si je okolo krku a šel se mnou pryč.  

Doufám že se vám kapitolka líbí :D <3