Survive (Winter Soldier Fanfiction)

Do posledního dechu

Bolely mě ruce. Boj se změnil v rozmazanou změť. Střílela jsem do všeho, co na mě zaútočilo. Párkrát jsem se minula s někým známým. Přítomnost muže s blesky nám hodně ulehčila, ale stále bylo nepřátel mnoho. Jakoby jich bylo nekonečno.

Navíc se přidaly i Thanosovy děti. Několikrát mě málem srazila mohutná sekera, kterou házel jeden z nich.

Všechno se otřáslo. Bariéra se zhroutila a ze země vyrazila obrovská ozubená kola.

„Zpátky, stáhněte se!" zakřičel T'Challa. Rychle jsem se přesunula co nejdál od štítu. Kola se rozpojila a rozjela se po celém poli. Doběhla jsem k Natalie a odstřelila jedno monstrum od ní.

„V pořádku?!" zeptala jsem se.

„V rámci možností." zašklebila se.

Kola se rozjela naším směrem. Začaly jsme couvat. Najednou se kolem nich objevila červená mlha a zastavila se. Pod nimi stála Wanda s rukama nahoře. Zaječela a hodila je za sebe. Potom si odfoukla pramen vlasů z tváře.

„Na co tam nahoře čekala?" poznamenala Okoye. Wanda pokrčila rameny.

Rozeběhla jsem se tam, kde bylo nejvíce nepřátel. Něco mě srazilo do nedaleké řeky. Zabodla jsem té potvory nůž a zvedla se. Vyprskla jsem vodu z úst. Nohy se mi bořily do bahna.

„Lidi! Vision nám frnknul ze špitálu!" řekl Falcon.

„Někdo musí bránit Visiona!"

Zahlédla jsem jedno Thanosovo dítě – vysokou ženu s modrými vlasy. Vstala jsem a rozeběhla se k ní. Napřáhla jsem nůž. Vyhnula se a skopla mě do brázdy. V zápěstí mi křuplo. Potlačila jsem bolestné zaskučení. Žena se teď soustředila na Wandu, která se sunula po zemi. Roztřesenými prsty jsem sundala náramek z ruky.

„Zemře sám. Tak jako ty." poznamenala žena s úsměvem.

„Není sama."

Někdo mi pomohl vstát. Okoye mě podepřela a Natalia se postavila před nás. Vydechla jsem a sevřela pevně kopí v levé ruce.

„Jdeme na ní?" zeptala jsem se a narovnala se.

Žena zaútočila na Nataliu. Vyskočila jsem spolu s Okoye. Ukázala na pravou stranu. Každá jsme na ženu skočily z jedné strany. Nad námi prolétlo jedno kolo. Žena popadla Okoye a hodila ji na mě.

Zaslechla jsem výkřik a zvuk podobný sekání. Něco mi káplo do obličeje a na ruce. Modrá tekutina. Wanda se zhroutila na zem.

„Jdu za Visionem." Křikla po chvíli a vylétla nahoru.

„Jdeme za ní."

Rozeběhly jsme se k lesu. Znovu jsem kopí zmenšila a vytáhla pistoli z pouzdra. Zápěstí mě šíleně bolelo, ale věděla jsem, že teď nemůžu odpočívat či si řešit na zranění. Ve vysílačce se ozval Steve. „Všichni ke mně. Máme návštěvu."

U lesa k nám slétl Rhodey. Vešli jsme do stínu stromů. Kolem nás padalo listí. Vpředu se objevila trhlina ve vzduchu, která zářila modře. Z ní vystoupil fialový obr oděný v brnění. Na levé ruce měl zlatou rukavici s pěti kameny, které zářily i na dálku.

„Všichni pozor. Do útoku." zavelel Kapitán.

Nabila jsem pistoli a vyšla proti Thanosovi. Ten se ke mně otočil a s úšklebkem stiskl pěst. Stihla jsem vystřelit pár nábojů, než mě obklopilo fialové světlo. Odhodilo mě o několik metrů dál. Narazila jsem do spadlého kmenu. Zatmělo se mi před očima. Vnitřek těla jako by mi svírala neviditelná pěst. Lapala jsem po dechu a snažila se pohnout. Vykašlala jsem krev a přimhouřila oči. Ztrácela jsem vědomí.

„Katio!" křikl Bucky. Položil mi ruku na rameno. „Slyšíš mě?!"

„J-Jdi...o m-mě se nestarej..." zasípala jsem a odhrnula mu vlasy. V očích mě pálily slzy.

Vztek mu zkřivil tvář. Stiskl zbraň pevněji. Postavil se a rozeběhl k Thanosovi. Naštvaně zakřičel.

Zkusila jsem se postavit, ale znovu jsem spadla na kolena. Oslepil mě jasný záblesk. Les se otřásl. Rozhlédla jsem se. Kus ode mě ležela Natalia pohřbená pod kořeny, ze kterých se snažila vyhrabat. Sebrala jsem veškerou energii, která zbyla

„Pomůžu ti." zachraptěla jsem.

Nadzvedla jsem největší kus dřeva a odhodila ho stranou. Potom jsem nožem přeřezala trávu. Vytáhla jsem ji odtamtud. Přerývavě se nadechla.

„Spasiba." zamumlala.

Najednou vše utichlo. Svět zatajil dech. Zlehka jsem se zakymácela. Celé tělo mě zabrnělo, jakoby mnou prošla tlaková vlna. Nůž spadl na zem. Pohlédla jsem na své ruce.

Konečky prstů se začaly rozpadat.