Vyrazila jsem vpřed a zarazila pěst do hrudníku muže přede mnou. Slyšela jsem několik prasknutí. Pak jsem se zeptala znovu.
„Kde jsou ty dokumenty?"
„To nikdy nepovím." zasípal. Hodila jsem ho na podlahu a dupla mu nohou přímo doprostřed hrudníku. Vyprskl krev a zaječel.
„Zeptám se tě naposledy. Kde jsou?"
Pohlédla jsem mu do obličeje. Po bradě mu tekla krev smíšená se slinami. Oči podlité krví na mě vyděšeně hleděly. Kdysi pečlivě nežehlený oblek byl zmačkaný a zakrvácený.
Střelila jsem ho do břicha.
„Máte deset vteřin na odpověď."
Supěl a křičel.
„Je to ve skříni! Kód 3409!"
Došla jsem k němu a střelila ho do hlavy. Trochu se mi třásla ruka. Pak jsem si vybavila obličej Natalii a sevření se mi zpevnilo. Tohle dělám kvůli ní. Jinak ji zabijí.
Otevřela jsem sejf, zadala kombinaci a vyndala obsah ven. Pak jsem vyskočila z okna. Dopadla jsem na zem a vytvořila pod sebou menší kráter. Obálku v ruce jsem podala vojákům čekajícím venku. Přikývli a já nasedla do auta. Sundala jsem si masku a zhluboka se nadechla. Prohrábla jsem si vlasy. Ten vyděšený pohled v očích toho muže mne hodně zasáhl. Co když takhle budu jednou také vypadat? Skrčená na zemi se smrtelnou ránou prosící o milost? Opřela jsem si hlavu o sedačku. Musela jsem vše vstřebat.
-------
Doufám, že se Vám zatím příběh líbí :) Děkuji za vaše komentáře a hvězdičky, vždy mě potěší :)
Vaše Ruunacchi
ČTEŠ
Survive (Winter Soldier Fanfiction)
Fanfic1945. Pro některé tento rok znamenal vítězství a konec války. Začátek nového světa žijícího v míru... Avšak ne pro Katiu. V tomtéž roce byla zajata a poslána jako pokusný subjekt do organizace nazývané HYDRA. Ve středisku, kde vězni nejsou více než...
