4 | Nepovedený lektvar

1K 93 17
                                    

Harry se zvedl rychleji, než původně zamýšlel, a málem převrhl stoličku, na níž seděl. Naštěstí na tom byl Draco úplně stejně, očividně oba dva byli nesví z profesora před nimi. Harry se neubránil krátkému úsměvu jeho směrem. Rychle si sbalil věci a než Malfoy stihl pláchnout, nenápadně se k němu naklonil a s pohledem upřeným na učebnici se zeptal: „Máš teď chvilku na řeč?" Jeho otázka donutila Draca na okamžik ztuhnout, pak však přikývl. Harry vyhledal v davu Ginny a sdělil jí, že se sejdou po další hodině, což byly lektvary, na něž zrzka nechodila. Zároveň mu to dalo prostor na hovor s Dracem, který lenivě postával kousek od vchodu a vyčkával, až si Harry vyřeší své záležitosti.

„O čem chceš mluvit, Pottere?" zeptal se Draco s neproniknutelným výrazem, jakmile se k němu Harry připojil poté, co své přítelkyni věnoval polibek na tvář. Nedokázal si představit, co po něm Vyvolený mohl chtít. Možná nějaké klečení na kolenou za to, že díky němu jeho rodina nemusela do Azkabanu? V duchu se otřásl. Poděkování by jistě bylo na místě, ale klečet nebude. Ponížení rodu Malfoyů už bylo tak dost zřetelné a on nemohl přehlédnout, jak se na něj většina studentů dívá skrze prsty. V duchu se ušklíbl. Chtěl by vědět, jak by se zachovali oni, kdyby si Temný pán vybral ke svému pobytu právě jejich domov.

Harry si zasunul ruce do kapes hábitu a s klidným výrazem pokrčil rameny. „Ani nevím. Spíš jsem si chtěl něco ujasnit." Pohlédl mu do očí, v nichž spatřil akorát nejistotu dobře skrytou za kamennou maskou. Očividně nesdílel Harryho nadšení z jejich rozhovoru, přesto jej pozorně poslouchal, když Harry pokračoval. „Myslím, že není třeba udržovat staré nepřátelství. Co kdybychom to prostě zametli pod koberec a pro začátek spolu nějak, hm, normálně vycházeli?" Nabídl mu ruku, u čehož se křivě usmál. Rozhodl se parafrázovat jednu kapitolu z jejich životů. „Já jsem Potter. Harry Potter. A ty brzy zjistíš, že teď se nerozlišuje mezi tím, kdo z jaké rodiny pochází."

Draco překvapeně zíral na tu napřaženou pravici a při vzpomínce na jejich interakci v prvním ročníku se ušklíbl. Zdálo se to už tak dávno, přesto si ještě zřetelně vzpomínal, jak ho tenkrát jeho odmítnutí pálilo. Malfoyům se přece ruka neodmítá! Teď však nad tím v duchu pokrčil rameny. Sice na malou chvilku zatoužil ruku nechat viset, snad ze zvědavosti, jak by druhý chlapec zareagoval, nakonec však jako ve snách sledoval, jak se vlastní pravačka zvedá a silně tiskne dlaň.

Na chvilku se jejich oči setkaly, pak však sklonil pohled a dlaň stáhl. „Nemyslím si, že budeme přátelé, Pottere," řekl tiše, „ale vzhledem k tomu, že budu muset tvůj zadek snášet ve stejné lavici celý rok, a jak se zdá, i s tebou dělat úkoly... tak bychom se asi měli aspoň tolerovat."

„Dělat úkoly?" Harry se zakřenil a jeho ruku pevně stiskl, stvrzuje tak jejich vzájemnou snášenlivost. „Přiznáváš snad, že jsem úspěšnější student než ty, pokud pomineme lektvary?" Tohle se mu popravdě docela líbilo. Nepředpokládal, že příští týden budou s Dracem nejlepší přátelé, jejich usmíření ovšem bylo dobrým vykročením do budoucna.

„To ani ve snu," odfrkl, strčil ruku pod popruh a upravil si brašnu na rameni, zároveň se spolu vydali směrem ke sklepení na další hodinu. „Ty rozhodně nejsi lepší než já." Namyšleně vystrčil bradu, pak se však najednou jeho obočí stáhlo a pohled stočil na mramorovou podlahu. „Ale jestli sis nevšiml, tak Snape říkal, že máme esej vypracovat společně." Prošli okolo hloučku mrzimorských šesťáků, jejichž hovor utichl ve chvíli, kdy se k nim přiblížili. „Neměli bychom chodit po chodbách společně," utrousil. „Zkazím ti reputaci."

Harry nakopl kamínek, který se nacházel na zemi neznámo proč, a tu část o úkolech úspěšně ignoroval. Nějak mu nedošlo, co Snape říkal, asi věnoval v té chvíli pozornost něčemu jinému. Zaujalo jej ale to o reputaci. Nakrčil nechápavě obočí. „Proč si to myslíš? Sedíme spolu v lavici, tohle už není nic tak extra." Harry už si zvykl, že na něj lidé koukají, tudíž ho vůbec nenapadlo, že by na něj mohli hledět špatně kvůli zvolené společnosti.

Doučování lektvarů // Snarry - POZASTAVENOKde žijí příběhy. Začni objevovat