Doučování lektvarů // Snarry - POZASTAVENO

2 | Znovu ve škole

Ráno proběhlo ve všeobecném shonu, jak se potřebovali všichni postupně vystřídat v koupelně, dobalit poslední nezbytnosti a nacpat je do kufrů. Nějakou dobu zabralo i chytání Hermionina kocoura Křivonožky a Ronovy sovičky Papušíka, neboť se oba v nastalém zmatku raději schovali. Kocoura nakonec s velkým úspěchem našli pod Percyho postelí a Papušík poletoval v bývalém pokoji dvojčat, z nějž nyní bylo pouze skladiště výtvorů, které nestihli dokončit, než Fred zemřel během závěrečné bitvy o Bradavice.

Hermiona se během toho rána snažila z Ginny vypáčit, co se předešlého večera stalo, neboť zřetelně cítila napětí mezi ní a Harrym, ale dívka zůstávala tichá. Ani Harry nebyl sdílný, jakmile po horké sprše vešel do pokoje (po zaklepání a počkání, než ho vpustí dovnitř), jen sundal brýle a demonstrativně se na posteli otočil směrem ke zdi. Hermiona nebyla hloupá, bylo jí jasné, že se mezi nimi něco stalo, a frustrovaně pěnila, že prostě nemá čas zjišťovat, co přesně. Proto je jen střídavě propalovala očima, čekajíc na jakýkoliv náznak, jenž by jí napověděl.

Harry se vyspal špatně, zatraceně dlouho nemohl usnout, takže byl nevrlý už od probuzení. Hermioniny podezřívavé pohledy mu na náladě nepřidaly a Ginny se mu navíc snažila vyhnout, jak to jen šlo. Děkoval Merlinovi na nebesích, že se mu včerejšího večera podařilo vše do kufru složit, teď si vzal jen to nejnutnější. Vyčkal na shromáždění ostatních, než čapnul své věci a s hlasitým lupnutím se přemístil na nádraží King's Cross. Byl natolik ztracen v myšlenkách, že si ani nevšiml, jak ostatní následovali jeho příkladu. Stanuli na nástupišti devět a tři čtvrtě přímo před Bradavickým expresem, kde se nacházelo již mnoho z jejich spolužáků. Někteří z nich, konkrétně Lenka a Neville, k nim s rukama propletenýma a milými úsměvy ve tvářích ihned zamířili.

„Ahoj," pozdravili současně. Dále šťastným, ač zasněným hlasem pokračovala jen Lenka: „Jak se všichni máte?"

„Nazdar," zahučel Ron. „Všechno je super," řekl uvolněně, jako kdyby si ani nevšiml napětí mezi ostatními. Hermiona ho za to zpražila pohledem, ale ihned nato se otočila k páru. V duchu se musela uchechtnout, zdálo se, že Lenka se nikdy nezmění, zároveň ke svému obrazu pomalu strhávala i svého přítele. Sice se mu v uších nehoupaly ředkvičkové náušnice a ve vlasech mu nevyčnívaly strašibrýle, náhrdelník ze zátek máslového ležáku na jeho hrudi však nešel přehlédnout.

„Je fajn, že jedete do Bradavic s námi," řekla Hermiona, vyhýbajíc se tak jejich otázce. „My s Ronem musíme do prefektského kupé, pak vás najdeme, dobře?" Naposledy přehlédla Harryho mrzutý výraz a Ginnyinu kamennou tvář, než s povzdechem chytila Rona za zápěstí a tahala ho dopředu k lokomotivě.

Harry jen přikývl na pozdrav a do konverzace se zapojil v momentě, kdy Hermiona zmínila prefektská kupé. „Lenko, Neville," oslovil je, „sedneme si dohromady? Vy dva a já s Ginny." Ohlédl se po své přítelkyni a pokusil se zachytit její pohled, bylo to však marné. Ovšem nezdálo se, že by měla něco proti jeho návrhu, protože přikývla.

„No jasně," souhlasil horlivě Neville a usmál se od ucha k uchu. Příliš nevěnoval pozornost tomu, že se mezi nimi něco muselo stát. „Tak na co ještě čekáme? Hurá dovnitř, hurá směr Bradavice!" Pevněji sevřel Lenčinu ruku a věnoval jí polibek na tvář, až se dívka rozchichotala. Potom s ní zamířil k expresu.

Ginny se na Harryho lehké pobídnutí rukou rozešla, aniž by na něj pořádně pohlédla. Cítila se ublížená a zmatená, navíc byla i dost unavená. Ráno jí dalo hodně práce, než konečně zabrala povzbuzovací kouzla, jimiž zakryla tmavé kruhy pod očima a zarudlá bělma očí, přesto věděla, že Hermionu neoklamala. Úplně nejradši by celou cestu prospala s hlavou položenou na Harryho klíně, ale frustrovaně si pomyslela, že by jí snad nedovolil ani to. Nechápala to. Co se to s nimi dělo? Celé léto bylo tak úžasné a najednou ji odmítl, jako kdyby byla prašivá. Potlačila vzlyk a poděšeně sebou trhla, když na zádech ucítila ruku, jak jí Harry chtěl pomoci nastoupit. Ani netušila, že je tak blízko u ní. Poprvé od rána se jejich oči setkaly a ona v těch jeho zahlédla bezpočet emocí, jež nebyla schopna identifikovat.