Angličtinář z Univerzity ✓

7. Víkend v Dubaji

Další ráno se ke mně Phill přiřítil na chodbě celej nadšenej, že v rádiu vyhrál dvě letenky víkend do Dubaje.

,,Gratuluju, máš vážně štěstí."

,,Chci, abys letěla se mnou."

,,Do Dubaje? Phille, to nejde."

,,Proč to nejde?" z jeho očí sálá nekonečno energie

,,Naši by se zbláznili, kdybych si odletěla k moři místo školy

,,Na to kašli! Kdy dostaneš zadarmo týden v 5hvězdičkovém hotelu s all inclusive a bazénem na střeše hotelu s výhledem na moře? Už dnes večer. Dubááj"

,,Asi si to nechám ještě projít hlavou.." vzhlédnu nadějně do jeho očí ,,Dám ti vědět. Neříkej o tom nikomu jinýmu. Napíšu ti." houknu za ním ve spěchu, protože jsem si právě všimla Alexe Ryana, který nastupoval do výtahu

,,Zdravím." přiskočím na poslední chvíli. Stojí tam s námi ještě nějaká holka.

,,Dobré ráno, kam to bude?"

,,Do Dubaje." zazubím se ,,Večer odlétám. Ale o tom jsem s Vámi nechtěla mluvit." zastrčím si pramínek neposedných vlasů za ucho

,,Slečno Wakefieldová!" uvidím plameny šlehající z jeho očí ,,Něco jste mi slíbila." zasyčí na mě, když holka ve druhém patře vystoupí a my zůstaneme v kabince sami

,,Je to jen na víkend." uklidním ho

,,Přeji Vám hezký den, Lily." řekne mi v pátém patře, vystoupí z výtahu a bez jediného pohledu kráčí chodbou ke svému kabinetu. Ke mně se nažene výtahu skupinka lidí a pak zase sjedu zpátky do přízemí za Phillem.

,,Poletím." oznámím mu radostně, když ho objevím, jak si povídá s nějakou holkou u skříňky

,,Paráda!" rty se mu rozevřou do širokého úsměvu a políbí mě na tvář

,,Pod jednou podmínkou!" odtáhnu se a vztyčím ukazovák

,,Jakou?"

,,Už žádnej sex." zašeptám tiše, aby to nikdo neslyšel

,,Ale notak! Lily!"

,,Myslím to vážně." namítám

,,Jak chceš." zavrčí

,,Kámoši?" povyjede mi vesele obočí a napřáhnu proti němu přátelsky dlaň

,,Kámoši." potřese jí

***

Pláž byla nádherná a Phill měl úžasný výhled přímo na moře.

,,A kde je můj pokoj?" vesele nahlédnu přes Phillovo rameno do našeho apartmá

,,No, vypadá to, že tady.." ukáže na manželskou postel přímo před námi

,,Děláš si legraci." pomalu přikývnu

,,Jsem naprosto vážný. No ne! Podívej na ten dokonalej výhled!" zahodí kufr a pospíchá otevřít balkon

,,Phille, já s tebou nebudu spát v jedné posteli."

,,Ale kotě, to nějak dáme." zabručí, zatímco fascinovaně hledí na vlny narážející na břeh

,,Ne, já ne." zacvaknu rukojeť svého bílého kufříku a zkřížím si ruce na prsou se vzpomínkou na to, co mi říkala máma

,,Fajn, tak já budu spát třeba na zemi. Hlavně nebreč." otočí se ke mně a vzhlédne mi do umíněných očí

,,Díky.." spokojeně se zavrtím a začnu vybalovat ,,Jsou tu jenom čtyři police."