Angličtinář z Univerzity ✓

17. Couro

Tu noc, co jsem dal Phillovi znova přes držku, jsem měl dost neklidný spaní. Zase se mi vracely vzpomínky na mojí milovanou Molly. Na naší bezstarostnou minulost.

,,Miluju tě víc, než kohokoliv v mém životě." vydechnu do jejího ucha

,,Svojí mámu bys měl milovat víc než mě. Je úžasná." zašeptá Molly

,,Jo, taky jí mám rád, ale s tou nemůžu založit rodinu." přitulím se k ni

,,Chceš se mnou mít rodinu?" vyjede ji obočí a pak mi věnuje sladkou pusu

,,To je samozřejmost. Budeme mít nádherný děti." spojím naše dlaně a pomalu přejedu palcem po její teplé kůži

,,O tom jsem ještě vůbec nepřemýšlela. Alexi, vždyť jsem teprve v prváku na vysoký, na co to myslíš?" pobaveně zamrká do mých očí a pak mě pohladí po tváři

,,Umím si to představit. Navíc, kdybychom měli holčičku, určitě by byla celá ty."

,,A jmenovala by se Cessie. Podle mě by byla spíš jako ty. Jsi víc žena než já."

,,Co to povídáš." přikryju ji se smíchem pusu a pak ji přetočím na záda ,,To jsi řekla naposledy. Budeš potrestaná!" zavrčím ji do ucha a pak ji začnu okamžitě líbat

Sex s Molly Torresovou byl jako sen. Dlouhé minuty dokonalého milování. Dávala mi všechno, co jsem chtěl. Naprosto všechno.

,,Štve mě, že tě neučím. Kdyby seděla na mé přednášce taková kráska jako ty..." zašeptám ji do ucha tím nejhladovějším tónem a pak ji vyhrnu krátké šaty, pod kterými se ji ve vteřině dotýkám

,,Tak co?" mrkne na mě škádlivě a pak už neříkáme nic. Naše těla jsou do sebe ponořená na dlouhé nekonečné minuty. Tedy spíš, mé tělo do toho jejího. Je tak úžasná.

,,Mám pro tebe překvapení. Myslím, že ti to udělá radost." obejme mě Molly zezadu, když opravuju testy svým studentům. Je neděle večer a zítra mám premiéru. Budu přednášet novým prvákům.

,,A kde?"

,,Uvidíš zítra." políbí mě vášnivě na krk ,,Dnes v posteli jsi mi řekl něco, co bych ti chtěla splnit. Ráda plním všechna tvá přání." šeptá

,,Tak fajn, ale zítra mám tu důležitou přednášku." nakrčím nešťastně čelo

,,Vždyť." upře na mě významný pohled ,,Těš se, profesore."

,,Proč jsi mi tak řekla?" nakrčím nechápavě čelo

,,Uvidíš." zatváří se děsně důležitě

Hned jak orosenej nervozitou dorazím domů ze své premiérové přednášky a chystám si dát sprchu, rozezní se mým domem zvonek.

,,Dobrý den." řeknu dvěma policistům v uniformách

,,Jste pan Alex Ryan?"

,,Ano." odpovím nechápavě

,,Je nám to líto. Váš otec měl autonehodu. Byl na místě mrtvý. V autě byl ještě se slečnou, a bohužel ani ta nehodu nepřežila. Molly Torresová, říká vám to něco?"

Cítím, jak se pode mnou propadá zem. V okamžiku mi z tváře zmizel jakýkoliv výraz a ztěžka upadnu na stěnu po mé ruce.

,,Slečna Torresová byla ve druhém měsíci těhotenství." řeknou mi na chodbě v nemocnici po pár dnech

,,Ne." zakroutím hlavou a z očí se mi řinou slzy ,,Mohli jsme mít dítě. Holčičku Cessie." zkousnu si ret a zhluboka se nadechnu, načež položím nešťastně obličej do dlaní ,,Molly chtěla Cessie, její oblíbenou seriálovou postavu." vydechnu