Angličtinář z Univerzity ✓

16. Sladká mrtvá neznámá

Od doby, co Lily odletěla do Londýna uběhly necelé tři týdny. A já už ty necelé tři týdny poslouchám od svých kolegů, že bych si měl pořádně odpočinout. Chodím po univerzitě jako tělo bez duše s myšlenkama na večer s Lily. Respektoval jsem její rozhodnutí, že chce skončit se školou, i přes to, že se mi to nezdálo jako dobrý nápad. Respektoval jsem rozhodnutí jejího otce a to, že si nemůže dovolit platit dva domy. Ale co jsem nerespektoval bylo to, že se mi za tu dobu nebyla schopná ani jednou ozvat, jestli žije.

Bylo mi jasný, že je to všechno moje chyba a že jsem nám ten večer vzpomínkou na Molly totálně podělal, ale nedokázal jsem ji kňourat do mobilu, jak je mi to všechno líto. Tohle já prostě nedělám.

Na radu Bergerové a kolegyně Alishy se vyhýbám jakémukoli rozhovoru se svými studentkami a raději vše vyřizuji mailem a nebo je odkážu na kohokoliv jiného jen, aby se o mě už nic nešířilo. Rozmyslel jsem si to. Miluju učitelování a přednášení. Zasvěcování nových prváků do nové látky, vysvětlování podstaty důležitých věcí...

,,Ahoj." pozdravím Alishu na chodbě, vypadá, že dost spěchá

,,Ahoj Alexi." všimnu se, jak pláče

,,Stalo se ti něco?"

,,Bergerová." zašeptá a pak se zhluboka nadechne aby potlačila pláč ,,Vyhodila mě."

Ten den už žádnou přednášku nemám a tak Alishu dovezu domů, když vidím, v jakém je stavu. Sedíme spolu v autě před jejím domem a ona nahlas přemýšlí, co s ní teď bude.

,,Proč má pořád potřebu někoho vyhazovat? Co má ta ženská za problém?" rozčílím se

,,Já nevím." zaboří se mi zoufale do košile ,,Zničehonic přišla a řekla, že má za mě náhradu. Ani jsem nevěděla, že hledá někoho nového. Myslela jsem, že jsme kamarádky."

,,Notak, to bude dobrý, uvidíš." pohladím ji ve vlasech

,,Nebude to dobrý. Vždyť já nic jinýho neumím. Jsem úplná nula." zavzlyká

,,Nech toho, neříkej že jsi nula."

,,Jsem." zamžiká smutně do mých očí ,,Jsem nula."

,,Nejsi!" zarazím ji a naštvaně si ji za bradu otočím k sobě ,,Tohle už neříkej. Jsi úžasná, šikovná a krásná ženská."

Alisha se ke mně v tom okamžiku nakloní a začne mě líbat. Chvíli se líbáme a ona mi pak začne rozepínat košili

,,Vždycky jsem to chtěla udělat. Už od střední.." zašeptá mi a prohrábne mé vlasy

Pak přehodí jednu nohu přes sedadlo a posadí se mi obkročmo na klín, přičemž si stále hraje s mými vlasy a různě se na mě začíná pohybovat

,,Alisho," zašeptám mezi polibky její jméno

,,Ano?"

,,Měli bysme přestat." odtáhnu se a silou zatnu zuby

,,Jo, jasně.." otře si rty a pak se přinutí k úsměvu.

Posadí se zpátky na místo spolujezdce

,,Mockrát děkuju, že jsi mě odvezl domů, asi bych to dneska nezvládla."

,,Vím jak je jízda po dálnici v takových chvílích nebezpečná." polknu naprázdno

,,Vím, že víš o čem mluvíš." věnuje mi znovu ten krátký úsměv ,,Pořád se tím trápíš? Myslím kvůli Molly a tátovi."

,,Už tolik ne."

,,To je dobře." vydechne ,,Nesmíš nechat minulost šlapat ti po štěstí." řekne mi a pak vystoupí z auta

Doma znovu zkontroluju mobil. Stále žádná zpráva od Lily. Ta holka mi pije krev. Vlastně mi pije krev už od chvíle, co se objevila v mém životě.

V tom mi zapípá zpráva.

,,Jo! Konečně!" zakřičím na celou kuchyň a lačně si jdu přečíst slova, které psaly její prsty

Lily píše, že mě chce vidět. Díky bohu. Bál jsem se, že už mě nebude chtít vidět nikdy v životě, za to co jsem udělal. Ale naopak, její zpráva zní docela vesele.

,,Taky tě rád uvidím. Mrzí mě, co se mezi námi posledně odehrálo."

,,Co přesně tě mrzí?" přijde vzápětí

,,Tohle nemyslím samozřejmě - to bylo naprosto dokonalý. Mrzí mě to, jak jsem to podělal. Musíš na mě být šíleně naštvaná. Hrozně rád bych ti to nějak vynahradil."

,,Jo, nebudu předstírat, že jsem byla hned v pohodě. Vlastně, mi ta sladká mrtvá neznámá neuvěřitelně pije krev. Já vím, je to ode mě krutý - ale já už jsem prostě taková. Srovnej se s tím Ryane."

,,Fajn, myslím, že se s tím teda nějak srovnám. A jak ti jde angličtina? Už jsi poznala nějakého skvělého profesora, jako jsem já?"

,,Ještě jsem nenastoupila. A asi ani nenastoupím. Nejsou k tomu možnosti."

,,Jakto? Myslel jsem, že tam zkusíš vysokou."

,,Jo, to já taky. Musím končit. Měj se Alexi, brzo si napíšeme."

Její poslední zprávy zněly trochu divně. Doufám, že nemá nějaké starosti. Nebo že se jejímu tátovi nějak nepodělala ta práce, za kterou se tam přestěhovali.

***

,,Pane Ryane, můžete se mnou na okamžik?"

,,Jistě." zapadnu s Bergerovou do její kanceláře

,,Prý vás včera někdo viděl, jak vezete svojí kolegyni Alishu Bonetovou ve svém autě."

,,Jo," zamyslím se ,,Jo, to je dost možné."

,,To mi tedy nepřipadá moc profesionální."

,,P-prosím?" vyprsknu a nechápavě zírám do její umíněné tváře ,, Co je na tom špatného?"

,,Nepřeji si, abyste chodil utěšovat mé podřízené."

,,To bude asi problém, protože mi přijde, že těch šťastných tu moc nezbývá." rejpnu si do ní ,,Jaký jste měla důvod k tomu dát Alishe padáka?"

,,Do toho vám nic není. A jestli budete tímto tempem pokračovat dál pane Ryane, budete za chvíli další na řadě." změří si mě sebejistým pohledem ,,Přeji vám hezký den." řekne mi a já s kamennou tváří vykráčím z její kanceláře

,,Už abys byla zpátky. Bez tebe mi přijde, že jsem zestárnul nejméně o deset let." napíšu v rychlosti SMS Lily, ale vzápětí ji celou smažu, protože mi to přijde až příliš.

***

,,Co si myslíte, že tady děláte? Jak se opovažujete se mi hrabat ve věcech? A jak jste se vůbec dostal dovnitř?" najdu Philla ve svém kabinetu, jak se mi přehrabuje ve věcech

,,Potřebuju najít zprávy o tom, proč Lily odletěla." nevěnuje mi žádnou pozornost

,,Pokud ti to neřekla sama, tak ti do toho nic není. A okamžitě odtud vypadni!" hned jak na mě promluvil, jsem ztratil jakoukoli potřebu mu vykat, je to mladej sráč

Phill si mě na dálku od mého stolu změřil pohledem ,,Mně ne, ale tobě určitě jo. Je to tak?" v jeho očích uvidím zlobu ,,Co s ní máš, ty sráči? Dávala ti jenom proto, že zkoušela, čeho jsi schopnej, ty hajzle." nakráčí si to těsně ke mně a začne se stavět na špičky ,,Já vím, že se ti zabila holka na dálnici a víš co? Nic jinýho bych ti ani nepřál." neudržím se a jakmile dozní jeho slova, vymrštím svoji ruku proti jeho obličeji

,,Tohle jsi mi řekl naposledy." vydechnu a on si chytí vyděšeně nos, ze kterého hrčí krev ,,A tuhle máš za Lily." vrazím mu ještě jednu a on vyběhne ven na chodbu. Je mi jedno, co se mi teď stane - jestli mě Bergerová konečně vyhodí, nebo jestli mě někdo napráská, ulevilo se mi. Šíleně moc se mi ulevilo.