*설탕 & sugar*

.4 - první hovor: Seokie.

*Hoseok*

,,A pak? Co se stalo pak?" vyjekl Jimin, když jsem mu z donucení musel vyprávět všechno, dokonce i ty nejmenší detaily, které se včera staly, třeba když jsem se zmínil o té neškodné puse na čelo, on začal šťastně vyvádět. 

,,Nic, dopili jsme a už si jen povídali, nakonec mě doprovodil domů a na rozloučení obejmul..." pokrčil jsem lhostejně rameny a snažil se tvářit, že je mi to úplně jedno, nic si z toho nedělám a je to pro mě úplně normální, to ale nebyla pravda. Jedno mi to rozhodně nebylo, včera večer, kdy odešel, jsem naprosto vyšiloval a hroutil se, že mě někdo, jako on, držel v náručí a líbal na čelo, tohle rozhodně nebyla gesta, která jsem prováděl s jinými známými. 

,,A kdy se znovu uvidíte?" nenechal se odbít, musel jsem nad ním protočit oči a hned potom se otočil na rám dveří, ve kterých stál Jungkook společně s Yoongim, kterého nám dneska představil. Nijak mi to nevadilo, byl jsem rád, že nás seznámí a nakonec se ukázalo, že mé obavy o to, jestli je to vážně ten, za kterého se na internetu vydával, byly naprosto zbytečné. Byl milý, přesně jak nám říkal Kook, jen se neusmíval tak často, což nebylo vůbec nic špatného, to, co mi vadilo, byl fakt, že se ono seznámení odehrávalo v mém bytě, bez optání, najednou se před dveřmi objevil Jimin a po půl hodině i ti dva. 

,,S kým by se měl znovu vidět?" vyzvídal, vstupujíc do mé ložnice, kde jsme se já a zvědavý Jimin usadili na posteli. Pravda, vůbec jsem si neuvědomil, že Kook o Seokjinovi ještě neví. 

,,N-no totiž..." zakoktal jsem se a nebyl si tak úplně jistý, co říct, proto jsem se nejistě podíval na Jimina, který celý zářil, ostatně jako vždy, kdy jsme řešili mě a Jina, naprosto se v tom vyžíval. Však spolu ani nic nemáme a nevím, jestli jsme kamarádi nebo něco víc. Třeba je jen zvyklý na jiný typ přátelství a tyhle doteky jsou pro něj pouze seznamovací. Podle mě je to dost možné... 

Původně jsem hledal u Jimina podporu a pomoc, jelikož jsem nevěděl, co vlastně říct, nebo jak Jina představit, když jsem ale uviděl, jak se otáčí hlavou zpátky k těm dvoum, došlo mi, že jsem mu nevědomky dovolil, ať jim řekne svou verzi. Chtěl jsem ho zastavit, už jsem otevíral pusu, no nestihl jsem to. ,,Hobi má nápadníka." vyjekl naprosto nadšeně a já se na něj nechápavě podíval, to snad nemyslí vážně. 

,,Cože? Vážně? Koho?" začal se vyptávat Jungkook s nadšením a nedočkavě nás oba pozoroval. 

,,Není to můj nápadník!" vyhrkl jsem a uraženě se zamračil. Jak si tím může být tak jistý? On neví, co se mezi námi děje, nemá právo něco takového říkat. Nikdo mě ale neposlouchal, dokonce i Yoongi si celý zvědavý všímal jen a pouze mého drobného kamaráda, který měl jaksi v plánu, vše jim říct. 

,,Jmenuje se Seokjin, je vysoký a černovlasý. Bylo to předevčírem, najednou přišel k němu do cukrárny a hned, jak se viděli, s ním začal flirtovat." začal a ti dva jen hltali každé slovo... co jim na tom, pane bože, přijde tak zajímavé? 

,,Nebylo to flirtování, jen normální konverzace..." zahuhlal jsem na svou obranu, mé lehce se červenající tváře mě ale zradily. 

,,Tak proč se teda červenáš, hmm?" ušklíbl se Yoongi a já sklopil pohled, cítil jsem, jak hořím ještě víc. 

,,Koupil mu jeho oblíbený dort a na balíček mu napsal vzkaz s telefonním číslem." zakřenil se poté Jimin a hned vstal, směřujíc na můj stůl, kde onen obal byl. Ano, nechal jsem si ho, jen ale protože jsem ho ještě nestihl vyhodit. 

,,Hej! To jsou mé osobní věci, proč jim to všechno říkáš?" ohradil jsem se a natáhl po onom kusu papíru, bylo ale pozdě. Stačilo říct, že jsem poznal nového člověka a líbí se mi, nemusí jim to říkat jako pohádku se všemi podrobnostmi.