Tam seděl ředitel, v náramě krásném křesle, u hezky uklizeného stolu, a v tu chvíli mi došlo, že tohle, je odteďka, moje vězení :(. Začala jsem si připadat jak u výslechu, proto že ten ,,dokonalej'' ředitel, co si o sobě bůh ví co myslel, se mě začal vyptávat, na mého otce, matku, a jestli nemám náhodou něakého sourozence. Měla jsem chuť mu tam říct, co to má jako být, proč se mě takhle vyptává když přece nejsem žádnej kriminálník. Tak že jsem si to řekla jenom v duchu, a normálně jsem mu odpověděla. ,, Otce mám, jmenuje se Tougo Sakamaki, a matku ? Tu jsem nikdy nepoznala'' ,, A sourozence ? máte něaké ?'' ,, Naštěstí NE'' V tu chvíli jsem uslyšela malí skřípot, a šepot za dveřm, došlo mi že nás tam ti lidi přes kopírku sledují. Už jsem tedy chtěla jí, ale ředitel mě zastavil, a chtěl mi eště něco dát. Šel ke skříni, a vytáhl z ní oblek, lépe řečeno uniformu. Zarazila jsem se. Chtěla jsem z tý ředitelny okamžitě vypadnout, a už nikdy se nevrátit. Ředitel mi, ale řekl, ať nastavim ruce, a dal mi tu vodpornost do rukou. Prý můžu jít domů, a zítra se budu normálně učit. Otevřel mi dveře, a najednou většina kdo byli přímo za dveřmi, spadli na zem před ředitelnu, a zbytek zůstal za nima. Mezitim co jsem odcházela, jsem eště slyšela, jak je tam ředitel pěkně seřval. Venku na mě čekal už táta, tak že jsem nastoupila. Když jsme vyjížděli, všimla jsem si krásné černé limuzíny, čí asi byla ?
ČTEŠ
Diabolik Lovers - Upíří Sestřička
VampireTakže lásko, známe se už dlouho, a vím jak tenhle seriál miluješ, takže sem se rozhodla tě napsat do své knihy jako hlavní postavu... Snad se ti to bude líbit 😂😏💗 Ten to příběh je o Daniele Sakamaki, která bydlí se svím otcem Tougo Sakamaki. Oba...
