4. kapitola

295 14 1
                                    

2. den, mě zas táta odvezl do školy. Byla  jsem docela naštvaná, proto že mi říďa neřekl, kde je moje třída, tak že jsem se musela zas někoho zeptat. Šla jsem po chodbě, a cestou jsem potkala u okna něakého kluka. Měl černé vlasy, fialové oči, brýle, a vypadal docela jako slušnej šprt. Navíc nebyl něak zanedbaný, tak jsem se ho zeptala, kde je třída 1.ho ročníku. Zjistila jsem že není zrovna 2krát simpatický, ale na mojí otázku odpověděl, a to mi stačilo. Když jsem přišla do své třídy, spoustu lidí tam sedělo u jednoho stolu, a o něčem, respektive, o někom se bavili. Zaslechla jsme ,, něaká holka Sakamaki'' Hned mi bylo jasný že mluví o mě. Sedla jsem si úplně do zadu, aby mě většina neviděla. Zazvonilo, a do třídy přišel učitel. Začal něco vysvětlovat na tabuli. Bylo to očivydně opakování, proto že pořát opakoval ,, máte to napsané v sešitě'' Najednou někdo zaklepal na dveře, a vešel do třídy. Byl to takový, docela vysoký kluk, měl bílé vlasy, rudé oči, a docela rostrhanou uniformu. ,, Omlouvám se že du pozdě na hodinu'' Když se omluvil,  šel ke svému stolu, a sedl si. Mezitím na něj koukala řada holek. Já jsem si říkala, že musí být asi docela populární, když takhle na něj koukají všechny holky. Eště jsme se něakou tu dobu učili, a pak zazvonilo. Vytáhla jsem si svou knížku, a začala si číst.

Diabolik Lovers - Upíří SestřičkaKde žijí příběhy. Začni objevovat