18. kapitola

240 13 4
                                    

Najednou jsem ucítila 2 ostré, a silné špičáky. Vzpamatovala jsem se, a Subaru od sebe odstrčila. Nachvilku bylo ticho ,, Promiň Subaru" Řekla jsem mu, obešla jsem ho, a šla jsem dál chodbou. Moje pocity byli uzavřené, připadala jsem si hrozně. Chtěla jsem myslet na něco jiného, ale nešlo to. Od doby, co jsem přišla na tuhle školu, se mi emoce začínají vracet, a to jsem ani netušila že to vůbec jde..
Chtěla jsem opravdu myslet na něco jiného. Najednou se mi vybavila ta vzpomínka, která mě zasáhla, když jsem byla s Kanatem. Když mě chytl za ruku, vzpomněla jsem si, že mě takhle stejně chystala i ta ženská s fialovíma dlouhým vlasama. Vždycky když jsem jí neposlechla, vyhrožovala mi, a když měla pocit že na ní budu křičet, chytla mě za ruku, a odtáhla k hlubokému jezeru. Říkala mi že mě tam hodí. Věděla že jsem hrozný plavec, a nakonec toho začala využívat. Neměla nikdy slitování, a to nad nikým. Přímo jsem jí nenáviděla. Nikdy jsem to neřekla otci, určitě by si myslel že jen lžu, hlavně po těch křivdách co jsem o ní jemu říkala. Vždy když byl doma i on, tak se chovala laskavě, mile, vypadala úplně nevině, občas se chovala hrozně smylně. Pokaždé jsem si přála ať schoří ve svích  fialových plamenech... Doufám že se tak už stalo.

Diabolik Lovers - Upíří SestřičkaKde žijí příběhy. Začni objevovat