12. kapitola

241 15 0
                                    

Když jsme přijeli do školy, vystoupila jsem jako poslední, většina studentů co jsi mě všimla, se začala hned dívat do svích mobilů, nebo se bavit v partě jako kdybych tam ani nebyla, ale bylo naprosto jasný že si povídá jí o mě.
Najednou ke mě přišel Subaru, a zeptal jse mě na otázku, ke které bych měla rovnou milión námitek. ,, Hele, jestli za někým nepůjdeš, nechceš jít s semnou do třídy? " Nepochopila jsem proč bych to měla dělat. Určitě kdyby mě někdo viděl že du po chodbě, a povídám si s tak oblíbeným a dokonalím klukem, hned by mě prohlásil za děvku, která si příjde do nové školy, a hnedka obléjzá krásný kluky. Upřímně jsem ale na druhou stranu chtěla vědět jak se budou tvářit. Tak jse prostě řekla že jo, a šli jsme. Když jsme šli po chodbě, vážně se na mě dívali, jak na zloděju, hlavně holky, ani jedna holka kterou jsem potkala se neodvážil dělat jako že nic. Ale zase mě strašně začalo štvát, jak pořát všichni čumněj, už to nebyl ten normální naštvanej pohled, ale vypadali že budou brečet, jasně že holky. Kluci se na nás jen podívali, a vypadali že jim je to naprosto ukradený, ale pak se koukli na holky, a zase je popadl vstek. Nenávidím když na mě kdokoli civí, ale eště víc nesnáším když na mě kdokoli sahá, je to hrozný pocit, ani vlastně nevím proč mi to tak vadí, ale prostě je to tak. Když jsme došli do třídy, bylo to  úplně stejný jako 1. den, všichni u jednoho stolu, a zase něco drbou, ani jsem se nemusela pokoušet to zjistit, bylo to totiž naprosto jasný. Sedla jsem si na své místo, kde jsem si začala číst. Někdy mě opravdu hodně štve moje zvědavost, já prostě nic nevidržim nevědět, když si tam povídali mezi sebou, trochu jsem nastražila ucho, abych to slyšela.

Diabolik Lovers - Upíří SestřičkaKde žijí příběhy. Začni objevovat