Diabolik Lovers - Upíří Sestřička

19. kapitola

Kanato mi jí dost připoměl, ale ani teď jsem se v plavání nezlepšila, vždyť za chvíli do tý vody nebudu moc ani vlézt. No, ale stejně plavání nesnášim. Eště jsem chvilku na tohle myslela, než jsem uviděla učitele, který mě chěl vidět. Trochu jsem popoběhla, ale najednou jsem zakopla. ,, Pa - pane". Naštěstí mě chytil. ,, Á, slečna Sakamaki. Doufám že jste nezapoměla" řekl mi milím hlasem, a projel mě očima odzdola nahoru. Byla jsem stále trochu nesvá. ,,Přišla byjste tedy po škole? Musím se vás na něco zeptat" ,, No... Ano, a je to důležité?? ",, Stejně jako vy,... Slečno Sakamaki" trošičku jsem zrudla. Když jsem vešla do třídy, kterou jsem CELOU DOBU hledala. Sedla jsem si na místo, a začala si číst svojí knížku. ,,Zábavná jako vždy" řekla jsem si pro sebe. Když skončilo vyučování, všichni byli rádi, a vypravili se ke vchodu. Bylo to zvláštní, ale nikde jsem neviděla Subarua ani Shua. ,,COŽE!?" Zastavila jsem se. Proč jsem na to pomyslela? Sakra... Nechám to teď být. Málem bych zapomněla, měla jsem se setkat s učitelem. Zaklepal jsem na jeho kabinet, a vešla. ,,Dobrý večer slečno Sakamaki, prosím posaďte se" Celou dobu stál u okna, takže si taky sedl, ale fakt nevím co venku za tím oknen hledal... když je tma. Sedla jsem si, a čekala jsem co z něj vypadne. ,,Slečno Sakamaki, jste velmi krásná dívka" No... mám docela bílou pleť, takže bych řekla že vypadám spíš jak stěna, než jako krásná dívka. ,,Vždycky mě zajímalo cos te ale ve skutečnosti zač" Pomalu vstal, a šel ke mě. ,,Co tím myslíte?" Byl skoro u mě, takže jsem vstala, a chtěla jsem jít rychle ke dveřím. Najednou mě ale něco strhlo na zem. ,,Co pak se děje? Snad jsem vás nějak nevylekal" Chtěla jsem vstát, ale on mě znova povalil, a chytl mi obě ruce nad hlavu. Byl na demnou, a já měla pocit že ho kopnu. Ani jsem se nebála, spíš jsem byla dost naštvaná. Pomalu se ke mě blížil. Upřímně, do teď nechápu proč, nemám takovou sílu jako otec. Jo, sice jsem holka, ale i tak. Vzpomněla jsem si jak mi otec vždycky říkavál že nikdy nebudu mít dostatečně velkou sílu, ani když se budu nejvíc snažit... Ale tak sakra, proč mi neřekl důvod?! To mi chtěl jen snížit sebevědomí, nebo prostě neměl jinou výmluvu na něco o čem nevím!? Ahh, jak já ho nenávidím. Kvůli jeho debilnímu nápadu, mě přihlásit na tuhle školu se stalo tohle.