One year apart

- 1 -

Appreciated - Rixton

-

"Simone musím jít." Stáhl si mě zpět do postele s odhodláním mě nepustit.

"Ještě chviličku. Prosím. Pěkně prosím." Lehce jsem přitiskla své rty k jeho rtům a dlouze ho políbila.  V momentě, kdy uvolnil stisk na mých bocích, jsem se mu vytrhla z náruče. Jen si na oko naštvaně odfrkl a plácl sebou zpět na postel. Usmála jsem se nad jeho dětinskostí a udělala jsem si culík. Oblékla jsem si všechny kusy oblečení, které byly po včerejším večeru rozházené po celé místností. 

"Už odcházíš Lin?" Zastavila jsem se před schody a otočila se za hlasem paní Morgen.

"Ano. Mamka mě volá na oběd a chce se mnou ještě něco probrat."

"Tak je moc pozdravuj." S úsměvem jsem přikývla a sešla schody dolů do obývacího pokoje, odkud jsem zahnula doprava do předsíně a z předsíně jsem se vyprovodila z domu. Do sluchátek mně začal hrát můj oblíbený playlist a já vdechla ten úžasný čerstvý vzduch do plic. Už byl pomalu konec léta a mě se blížil třeťák. Předmaturitní ročník. Zaplať pán bůh, že je ještě hezky, protože Londýn je proslulý svým odporným počasím. V tomhle ohledu mi někdy chybí Vietnam. 

Cestou jsem se zastavila pro karamelové frappuccino. Vešla jsem dovnitř a mezitím si sundala i jedno sluchátko, abych slyšela. Z dálky se na mě už usmíval Ernie a rychlostí světla dodělal objednávku přede mnou.

"Ahoj Ernie."

"Nazdar Lin. Dvakrát?"

"A spoustu karamelu." Sladce jsem se na něj usmála.

"Rozkaz." Přiložila jsem kreditní kartu, abych zaplatila a pak jen čekala na svou objednávku. Ze zvyku se stále dívám na mobil, ale nikdy tam stejně nevidím nic nového. Před sebou se mi ve momentě objevily dvě frappuccina. Podívala jsem se, který vzkaz mi napsal tentokrát.

'Pro usměvavou a mou nejmilovanější Lin. S láskou Ernie'

"Pořád škrábeš jako kocour."

"Slyšel jsem jen tu část 'jako kocour'." Otravně protočil oči a poslal mi vzdušnou pusu. Co mi zbývalo, než mu ji oplatit? S úsměvem jsem se rozešla zpět domů a samozřejmě to bych nebyla já, kdybych při civění do mobilu nenarazila do sloupu. Se silným nadšením jsem hodila klíči na polici a sklouzla se po ponožkách až do kuchyně. 

Mamka se na mě dívala, jako kdyby mě trefil šlak. Při tanci jsem ji stihla zvláštním způsobem dát její frappuccino do rukou a tančit dál. Jakmile jsem skončila, tak jsem se pouze sesypala na židli k ostrůvku a pozorovala ji, jak vaří a elegantně u toho pohybuje boky do rytmu hudby vycházejíc z rádia.  Ve své podstatě jsem jako mamka v tomhle ohledu. U všeho co dělám musí být zapnutá hudba. Já u toho vypadám, jako by mě chytil epileptický záchvat, ale to už je vedlejší detail.

"Jak ses měla se Simonem?"

"Skvěle, prošli jsme se po městě a byli jsme v kině. Jo a ještě tě pozdravuje paní Morgen. Co jsi to vlastně chtěla probrat?" Mamka se jen usmála na tu mou rychlomluvu, ale nic neřekla.

"Povíme ti to u oběda. Běž se zatím převléknout." Podezřele jsem si ji prohlédla a nakonec jsem usoudila, že mi to opravdu neřekne hned. Odešla jsem tedy nahoru a cestou do mě vrazil Billy.

"Pozor šmudlo."

"Promiň." Zacuchala jsem mu vlasy a on pak hned pokračoval po schodech, jako raketová střela. Vešla jsem do pokoje a hodila taškou na zem. Protáhla jsem si bolestně záda a otevřela ventilaci u okna, aby se mi dostal čerstvý vzduch dovnitř. 

Sedla jsem si na chvíli na postel a jen tak pokukovala po místnosti, jelikož jsem se chvíli snažila přijít na to, co to chci vlastně udělat. Nakonec myšlenka dát si sprchu vyhrála a já stále s hudbou v uších přistoupila ke skříni a vzala si nové prádlo a pohodlné oblečení na doma. Rychle jsem si svlékla oblečení a přeběhla do sprchového koutu. Spokojeně jsem si pobrukovala melodii a přemýšlela, jak asi bude tenhle rok vypadat. Po nějaké době na dveře začala bušit mamka.

"Lin! Vylez! Oběd je na stole!"

"Za chvilku jsem tam!" Obmotala jsem si ručník kolem těla popošla jsem k zrcadlu. Vlasy jsem si lehce usušila, aby mi z nich přestala kapat voda. Namazala jsem si na pleť krém a pak si na sebe natřela tělové mléko. Rychle jsem se oblékla, abych mohla konečně jít dolů ke stolu.

S mobilem v ruce jsem rychle přeběhla dolů do kuchyně, kde už byl připravený oběd. U stolu už seděl i táta s Billym a mamka zrovna prostřela stůl. Posadila jsem se mezi tátu a Billym. Nakonec se posadila i mamka a všichni si začali nabírat porce.

"No chtěli jsme s tebou něco probrat Lin."

"Ano?" Táta se na mě povzbudivě usmál a já začala být nervóznější. Jediný Billy se tu s chutí ládoval jídlem, jako kdyby to mělo být naposledy. Se stálým očekáváním o co jde, jsem měla nastražené uši na cokoliv, co mělo přijít.

"Víš, jelikož ti brzy začíná třeťák a tvá škola každým rokem rozesílá rodičům, nebo spíše studentům takové nabídky, tak nás napadlo, že by se ti to mohla líbit." Zvedla jsem zvědavě obočí a přehazovala pohledem z jednoho rodiče na druhého. S očekáváním jsem se napila a stále neodtrhla ani z jednoho oči.

"Chtěli bychom tě poslat na výměnný pobyt do Orlanda." Vyprskla jsem z úst vodu a překvapeně na oba rodiče hleděla.

"Prosím?"

Tak a začátek nového příběhu je na světě. Každé pondělí vyjde nová kapitola. Doufám, že se vám to bude číst lépe, než můj předešlý příběh. Tento příběh mám rozepsaný už od dubna tohoto roku. Trvalo, než jsem dala dokupy představu, jak bych to ráda sepsala. Je to obyčejná teen romance, ale já přesto doufám, že se vám bude líbit. Některým se to bude zdýt klišé, ale v tom spočívá asi to kouzlo.

With all love 
Julls