One year apart

- 6 -

Perfect - Selena Gomez

-

Cítila jsem lehký dotek na paži. Pomalu jsem oodlepila víčka, ale stále jsem nemohla nic zaostřit. Dala jsem si ruku před oči, abych zabránila nepříjemnému světlu vycházející z lampy, aby mě zasahoval do očí.

"Kolik je hodin?"

"Půl sedmé. Pojď se navečeřet." Zvedla jsem se do sedu se stále mžourajícími očima. Nepříjemně mě bolely a navrh jsem se cítila ještě více unavená. Neuvěřitelně mě bolela hlava, jakobych měla silnou kocovinu. Lehce jsem si promasírovala spánky, ale nijak mi to nepomohlo.

"Promiň, že jsem usnula."

"Nic se neděje. Musela ses vyspat a já jsem vám hlídala prcka. Teď se běž vysprchovat a pak přijď dolů na večeři. Uděláme si pěkný večer." Dokázala jsem si představit, jak mluví Aisha na Billyho tím svým šišlavým a vysokým hlasem. Vždy mně to přišlo ujetý, ale časem jsem to od ní chytila, že jsme pak společně takhle mluvily i na její kočku.

"Víš, že už jednu mámu mám?"

"Očividně jich potřebuješ víc. Tak šup." Aisha do toho nadšeně tleskla a tahala mě z postele. Bylo by slabé slovo, kdybych řekla, že mě jen lehce popostrčila do koupelny. Nabručeně jsem se na ni podívala, než jsem za sebou zavřela dveře. Svlékla jsem ze sebe všechno oblečení a hodila ho do prádelníku. Šouravým krokem jsem se dohrabala ke sprše a spustila jsem na sebe ledovou vodu, která mě rázem probrala.

Jakmile se mi každá buňka v těle vrátila ke smyslům, hned jsem se myšlenkami vrátila k Simonovi. Nemohla jsem si pomoc. Odpustila jsem mu za tu samou chybu dvakrát. Očividně jsem to já, kdo dvakrát učinil chybu. Potřebovala jsem se zbavit té nepříjemné zátěži na hrudi. Myšlenky, že se vyspal s Erin a pak následně šel za mnou mě přímo znechucovaly. Drhla jsem svou kůži houbou tak silně, až mi rudla. Chtěla jsem smýt všechny jeho doteky. Chtěla jsem smýt představu, že se ty ruce dotýkaly o chvíli předtím jí, že ty rty líbaly o chvíli předtím ty její.

"Lin? Zlatíčko, jsi tam nějak dlouho."

"Už jdu!" Vypnula jsem vodu a konečně vylezla. V zrcadle jsem viděla jen rudé oči a kůži stejné barvy.  Namazala jsem si obličej a snažila se trošku promasírovat ty pytle pod očima. Vlasy jsem se ani neobtěžovala pořádně usušit. Jen jsem se oblékla do pohodlného. Záda jsem měla v okamžiku mokré, díky svým vlasům. Zpoza dveří se najednou objevila hlava Aishy.

"Jen se mám zeptat, jestli jsi už hotová."

"Jo, už jdu." Společně jsme vyrazily po schodech do kuchyně, kde už bylo prostřeno. Táta se na mě pouze povzbudivě pousmál, protože moc dobře věděl, že tu není nic, co by mohl říct. Billy si mně sedl na klín s mobilem v ruce a s opřenou hlavou o mou hruď se díval na Oggyho a Škodíky. Opřela jsem se tváří o jeho hlavu a držela ho v objetí. Mamka mezitím donesla večeři. Udělala lasagne, které jako vždy nádherně voněly. Všem nandala porci a mezitím se domem ozval zvonek. Nijak jsem si toho nevšímala a věnovala jsem pozornost Oggymu, na kterého se Billy díval. Zbystřila jsem v momentě, jakmile mé uši uslyšely ten velmi známý hlas.

"Chci mluvit s Lin."

"Tak to tě musím zklamat, protože tě nepustím."

"Aisho, udělej pro jednou něco správného a nestůj mi v cestě." Dokázala jsem si představit, jak se na něj dívá, se stejným šokem, jako se na něj dívá vždy dívala. Na kus dementa. Aspoň tak to popisovala a asi není potřeba říci, že se Aisha držela, aby mu nenatáhla pěstí. Možná jsem ji měla dneska před kavárnou nechat. Stále jsem se dívala do mobilu s Billym, ale vnímala jsem každé slovo konverzace, kterou mezi sebou vedli. Na to se můj taťka už zvedal. Stihla jsem ho chytit za ruku. Překvapeně se na mě podíval. Jen jsem prosebně zakývala hlavou a s pochopením se posadil.