One year apart

- 5 -

I Love You - Billie Eilish

-

Do dalšího dne jsem se probudila za cvrlikání ptáčků a hřejivých paprsků slunce. Simon stále spal. Jemně jsem prsty přejela od jeho obočí po jeho ostrou čelist. Po chvíli sledování té andělské tváře jsem se zvedla.

Mezitím jeho mobil zběsile vibroval. Střídala jsem pohled z jeho mobilu na něj snad pětkrát, až jsem se nakonec rozhodla podívat, co se děje. V momentu jsem si přála, abych to neudělala. Stačilo mi jen to, že se na obrazovce zobrazovalo jméno Erin. Na srdci mi přistála, tak silná zátěž. Tak známá úzkost. Znala jsem Simonovo heslo, ale nebyla jsem si jistá pokud si opravdu chci přečíst, co mu Erin píše.

Moje přátelství s Erin skončilo jakmile svedla Simona. Dvakrát. Po každé u toho byl opilý. Aspoň to mi tvrdil, ale hlavou se mi nyní hnalo tolik verzí a myšlenek. Opakovaně jsem kontrolovala, jestli stále spí. Odemkla jsem se jeho mobil. Stále tam měl heslo složené z data, kdy jsme si poprvé řekli ty dvě slova. Následně jsem najela na konverzaci s Erin.

Erin: Ahoj brouku. Až se zbavíš té kravky, tak by ses mohl stavit. Včera to bylo úžasný. Škoda, že jsi musel za ní. Ozvi se mi.

Srdce mi vynechalo úder. Znovu jsem se na něj podívala, ale nyní se slzami v očích. Spokojeně dále spal. Najela jsem na horní část konverzace. Bylo to ze dne, kdy jsem u něj naposledy spala.

Simon: Už je pryč. Máš volno?

Erin: Pro tebe vždycky. Očekávám tě s otevřeným klínem. Mám nový obleček.

Simon: Tak to si budeš muset koupit nový, protože tenhle z tebe servu.

Nehodlala jsem to číst dál. Celou tu dobu mě s ní podváděl. Spal s ní i včera, než přijel za mnou. Položila jsem zpět jeho mobil a opatrně jsem se zvedla. Potichu jsem šla zpět dolů z kopce a jakmile jsem byla dostatečně daleko, vše ze mě najednou spadlo. Slzy mi tekly nezastavitelným proudem. Nevěděla jsem co si myslet. Ono to nebylo dvakrát. Bylo to celou dobu. Copak jsem mu byla jen pro smích? Jen hračka? Když jsem došla pod kopec, zahla jsem do kavárny, kde běžně sedím s Aishou a kde pracuje Ernie, hned jsem se posadila do rohu.

Hlavu jsem si položila do dlaní a všemi silami jsem se snažila nekřičet pichlavou bolestí. O chvíli později jsem ucítila dotek ruky na rameni. Cukla jsem a své napuchlé oči jsem zvedla k dotyčnému. Byl to Ernie, který za mnou přišel s úsměvem, ale hned jak zahlédl mé oči plné slz, jeho pohled najednou ztvrdl. Skočila jsem mu do náruče a už jsem přímo hlasitě vzlykala do jeho trika. Odtáhl se a chytl mé tváře do svých dlaní. Ustaraně se mi podíval do očí, ale já jen ztěžka viděla. Jakoby do mě udeřil blesk. Zahlédla jsem auto Simona a hned jsem zbystřila.

"Prosím schovej mě." Ernie se ohlédl a ačkoliv nevěděl, co se stalo, tak přikývl a vzal mě do zadní části, kam můžou jen pracovníci. Schovala jsem se za roh, odkud jsem mohla vidět, jak Simon přichází dovnitř a už se ohlíží po celé kavárně. Erniemu se musí uznat jedna věc. Je to skvělý herec.

"Ahoj Simone, co si dáš?"

"Ahoj. Neviděl jsi Lin? Strávili jsme spolu pěkný večer na našem místě a najednou se vypařila."

"Naposledy jsem ji viděl předevčírem a to tu byla s Aishou."

"Jo dobře. Tak dík. Zatím."

"Jo měj se." Ernie se stále usmíval, dokud nebyl z dohledu. Pak když byl, tak mu všechny části obličeje ztvrdly včetně jeho čelisti, kterou zatínal vždy, když měl chuť někoho praštit. Zašel za mnou a posadil se se mnou.