One year apart

- 10 -

Cloud - Elias

-

Do dalšího rána mě probudil jemný dotek na tváří, který nemohl patřit nikomu jinému, než mamce. Něžně mě políbila do vlasů. Chvíli jsem očima mžourala, než jsem dokázala zaostřit svět kolem sebe a zapnout svůj mozek do stavu, kdy zas bude moc jasně myslet.

"Udělala jsem snídani, tak pak přijďte. Za dvě hodiny pojedeme na letiště." Jen to slovo 'letiště' ve mně budilo nepříjemnou úzkost. Pouze jsem přikývla a posadila se na kraj postele. Za sebou jsem viděla, jak tam leží Aisha a Ernie z té postele přepadal. Usmála jsem se pro sebe při pohledu na ně. Byli roztomilí. Konečně jsem se zvedla a nasměrovala jsem svou chůzi do koupelny, kde stále byly nějaké mé potřeby. Na Floridu jsem si sbalila novou sadu hygienických potřeb. 

Ve chvíli se za mnou objevila Aisha s rozcuchanými vlasy a zívala tak, že jsem ji viděla snad druhým koncem ven. Položila si bradu na moje rameno mezitím, co jsem si čistila zuby a v klidu mi na rameni spala dál. Po chvíli jí hlava pomalou sklouzávala dolů a kdybych ji nechytila, tak by si dala čelem o umyvadlo.

"Hele Šípková Růženko, já bych tě nerada teď vozila do nemocnice."

"Aspoň bys nikam neodletěla." 

"Nebyla jsi to náhodou ty, kdo chtěl, abych jela?"

"A proč mě posloucháš?" Konečně se narovnala a začala svou ranní rutinu. Ernie stále spal a vynecháme detail, jak moc mi ten kluk poslintal prostěradlo na kraji postele. Hodiny ukazovaly osm ráno a letadlo mi odlétalo ve dvanáct. Rychle jsem se oblékla a Do menšího batůžku jsem vložila peněženku se svými doklady, sluchátka společně s nabíječkou a knížku na cestu. Notebook jsem měla zabalený v kufru, protože bych se bála, že ho v letadle zapomenu. Batůžek jsem položila na kufr i s mikinou, jelikož se v letadle z klimatizace vždy klepu zimou jak ratlík, a obula se do pohodlných tenisek. 

Nijak jsem se netrápila s líčidly, ale vlasy jsem si dala do jednoduchého culíku. Přední pramínky jsem si vytáhla, aby mi volně visely podél obličeje. Mezitím do pokoje přišla Aisha a mrskla polštářem na Ernieho.

"Vstávej! Jinak Lin odletí bez tvého rozloučení." Ernie se vymrštil do sedu a hned, jak se probral, běžel do koupelny, kde si dal sprchu.

"Nesprchuje se nějak často?" 

"Já to slyším!" 

"Myslím, že až moc často." Zakřičela jsem to schválně nahlas, aby to slyšel i tentokrát. Aisha se rychle převlékla a snad poprvé v životě se Ernie vysprchoval rychle, že se ani jedna z nás nestačila divit. Ernie mi pomohl s věcmi dolů a spolu jsme si sedli ke stolu na snídani. Billy už tam papal své oblíbené waffle s medem a ovocem a já je měla připravené s javorovým sirupem. Aisha neodolala dát si na ně čokoládu a Ernie si na to dal šlehačku. Člověk by ani nečekal, kolik toho můžete zkombinovat s wafflemi. Táta zkoumal články v novinách s kafem v ruce a mamka? Ta stále pobíhala po kuchyni, jakoby ji za zadkem hořelo.

"Mami? Nechceš si na chvíli sednout?"

"Lin má pravdu zlato. Posaď se prosím. Lítáš tu celé ráno."

"Máš vše sbalené? Hlavně si nic nezapomeň."

"Mami. Sedni si prosím tě." 

"Lin?"

"Ano broučku?"  Shlédla jsem na chlapečka, který je pravým majitelem mého srdce, aniž by ho zlomil.

"Já chci jet s tebou." Pohladila jsem Billyho po tváři a políbila ho na čelo. Opravdu se mi to tu bude těžko opouštět. Jak ale vysvětlíte malému dítěti, že s vámi jet nemůže?