One year apart

- 9 -

Deja Vu - Post Malone, ft. Justin Bieber

-

Aisha s Erniem u nás spali celé dva večery až do rána mého odletu. Nikdo z nás nemohl zamhouřit oči během naší poslední noci. Srdce mi bilo tak silně, až jsem se bála, že mi vyskočí z hrudi. Připomínali jsme si naše zážitky, trapné momenty, silné záchvaty smíchu, které se vždy rozezněly po celé místnosti. 

Došla jsem nám udělat horkou čokoládu a posypala je mini marshmallowny. Přesně tak, jak to máme všichni tři rádi. Na zádech jsem ucítila jemný dotek mamky. Otočila jsem se na ni a očekávala srdcervoucí řeč, jakou měla vždy ve zvyku.

"Měla by sis odpočinout před letem."

"Odpočinu si v letadle. Chci si teď užít každou chvilku." Chápavě přikývla a bez jakéhokoliv dalšího slova odešla. Hrnky plné horké čokolády jsem přendala na tác a pomalu jsem vycházela schody do pokoje. Ernie se zrovna sprchoval a já jen přihlížela na Aishu, která mi seděla na parapetu u okna s hlavou vhlížející k Měsíci. Položila jsem tác na noční stolek a dva hrnky vzala sebou. Jeden jsem ji v tichosti nesměle podala a ačkoliv se snažila o úsměv, tak bylo vidět, jak se snaží nezačít další nezastavitelný vodopád slz. 

"Děkuju."

"Není zač zlatko. Musím ti přeci naposledy udělat svou dokonalou horkou čokoládu." Jemně se ji zvedly koutky, a aby zamaskovala své skleněné oči, tak sklopila oči k hrnku a napila se. Posadila jsem se vedle ní a položila svou ruku na její paži. 

Zvedla ke mně oči a a zkřivila svůj obličej do bolestivého obličeje, jako to dělala vždy, když se blížil nezastavitelný proud slz. Vždy si chytla kořen svého nosu a jemně ho pokrčila. Nechtěla jsem ji rozbrečet, protože to běžně dopadlo tak, že jsem začala taky a jelikož mě pláč vyčerpával psychicky i fyzicky, tak jsem se držela na uzdě, ačkoliv to nebylo v tuhle chvíli jednoduché.

"Vzpomínáš, jak jsme se poprvé seznámily? Jak jsem přišla do třídy s crop-topem a podpatky?" Se smíchem si utřela slzy a zářivě se na mě usmála. 

"Tvůj nástup do třídy je naprosto nezapomenutelný. Stejně tak, jako když si na mě ječela před centrem, ať ti nešmatám na tvůj obličej."

"Já křičela, ať mi nesaháš na mou pokožku."

"Víš, jak jsem se za tebe styděla? No to bylo příšerný."

"Hele, jako ty tvoje retardovaný výlevy, kdy sis hrála na autíčko, taky není zrovna, čím se chceš chlubit. Tvoje brm brm brm mě bude strašit i po smrti."

"No dovol!" Nahlas jsme se rozesmály nad našimi dokonalými výlevy. Byly to takové srdcové vzpomínky, které si sebou vezmu i do hrobu. Aisha, aniž by to věděla, byla a je člověkem, který drží všechny moje roztříštěné kousky pohromadě. Dá se říct, že je mou kotvou, abych neupadla do hluboké deprese, či neutíkala před bolestivou pravdou. Drží mě na nohou v realitě a je mou největší oporou. Nevím, čím jsem si zasloužila takovou kamarádku. Každý člověk potřebuje svůj čtyřlístek. Někdy potřebujeme slyšet drsnou pravdu ačkoliv se nám nelíbí, ale je mnohem lepší, než sladká lež.

"Hlavně, že mně jsi tvrdila, že zrovna já jsem na tom intelektuálně na dně."

"No to jsi." Otevřela jsem překvapeně pusu a ta holka měla štěstí, že v rukou svírala hrnek s horkou čokoládou, jinak bych ji střelila polštářem.

"Přemýšlíš, jak bys mě praštila polštářem, viď?" Dětinsky jsem na ni vyplázla jazyk, protože měla pravdu. Štvalo mě, jak dobře mě zná, ale od toho jsou asi spřízněné duše.

"Ani nevíš, jak mi ten hrnek, co držíš v ruce stojí v cestě to udělat." Samolibě vztyčila prostředníček a usrkla si z hrnku. Na to vyšel Ernie oblečený do pohodlného a s mokrými vlasy.

"Co ti tak trvalo, nádhero?"

"Smrděl jsem jak ponožky fotbalisty po zápase. Mám oprávněný důvod na pořádnou sprchu." Ernie velmi rád argumentoval o péči své čistoty. Jenže on argumentoval tak vtipně, že člověk prostě nedokázal udržet vážnou tvář.

"Tam máš horkou čokoládu, krasavče." Zjihl mu pohled, jakmile spatřil plný hrnek s horkou čokoládou a marshmallowny.

"Víš, že tě miluju?"

"Před chvíli ses se mnou chtěl hádat o své čistotě." Už se nadechoval na další várku argumentů, ale s Aishou jsme ho zastavili jedním gestem. Nakonec to vzdal a posadil se k nám. Společně jsme chvíli v tichosti vzhlíželi ke hvězdám. Dokud se Ernie neozval.

"Myslíš, že si tam zapícháš?" Nepříjemně jsem se na něj podívala a jako u Aishi ho chránil hrnek s čokoládou před tím, abych mu natáhla.

"Ernie!"

"No počkej Lin, mě to taky zajímá."

"Za prvé, ty máš stát za mnou! Za druhé, teď jsem jeden vztah ukončila! Nebudu se hnát do dalšího."

"My tě ale hnát do žádného nechceme. Jen se tam pořádně odreaguj."

"Zrovna v tuhle chvíli chci vypnout emoce a nevkládat do něčeho city."

"Užít si můžeš i bez toho." 

"Ty Aisho, kde se to v tobě bere? A ty ji v tom nepodporuj Ernie."

"Zlato, ty si potřebuješ zapíchat jak čert. Vždyť ten Simon musel stát za hovno. Netvrď, že ne. To cítím i já. Čestný, teploušský na to, že stál za starou bačkoru." Vzala jsem si od nich hrnky a položila je na místo, kde jsem seděla. Oběma jsem naznačila, aby se zvedli a jakmile tak učinili, tak jsem oběma střelila pohlavky.

"Hej!" Dětinsky jsem vyplázla jazyk. Opakovaně.

"Ten jazyk si schovej pro krasavce z Floridy."

"A dost Aisho!" Celou noc jsme si vyprávěli, co jsme všechno společně zažili. Nemohla jsem zahnat tu pichlavou bolest v srdci. Nakonec jsme společně usnuli nad ránem a já usínala s myšlenkou, že se za chvíli vzbudím, jen abych mohla na rok odletět.

Julls