Když jsi to zjistil byl jsi zase naštvaný. Zmlátil ti svého nejlepšího přítele a pak byl zase se mnou. Řekl jsi mi konečně že mě miluješ. Byla jsem zase šťastná. Byla jsem konečně tvoje přítelkyně. Tvoje všechno. Jenže jsem ti viděla na očích něco jiného. Byla to bolest, naštvanost, lhostejnost a hlavně odměřenost. Nevšímala jsem si toho, protože jsem nikdy neuměla číst v lidech a obvzlášť ne v tobě. Pokaždé když jsem tě políbila jsi to tam měl. Kéž by tu byla Veronie ta by to poznala hned. Ale ta tu nebyla a ani nemohla.
ČTEŠ
JEDNA BOLEST ZA DRUHOU
Lãng mạnMilovala jsem tě. Věděl jsi to, věděli to všichni a dělali si ze mě srandu, šikonovali, mlátili, ublížovali a ty ses tomu smál . Je to krátká povídka a je moje první. Omlouvám se za chyby a doufám že se vám bude příběh líbit.
