Probudil se náhle a sám.
Jediný zdroj světla pocházel od stolu, kde seděl plavovlasý chlapec s hůlkou v ruce a pomocí kouzla Lumos si na něco svítil.
Harry ho chvíli pozoroval. Ale pak už nevydržel. „Draco, děje se něco?'' vstal a přešel k němu. Jasně viděl, jak sebou chlapec trhnul a snažil se něco schovat za zády.
„Proč nespíš?'' zeptal se Zmijozel.
„To se ptáš ty mě?'' Zvedl udiveně obočí a zároveň natáhl ruku. „Co to schováváš?''
Draco neodpověděl. Jen zakroutil hlavou.
„Draco, řekni mi to. Vidím, že ti něco je.'' Naléhal a propaloval ho pohledem. V šedých očích viděl nerozhodnost a taky trochu naštvanosti. Asi nečekal, že se Harry probudí. Chvíli se jen pozorovali, až to nakonec blonďák vzdal a vtiskl Harrymu do ruky pergamen.
Harry ho rozložil, podíval se na něj, aby zjistil, o co jde a pak se zmateně zahleděl na Draca. „Proč to máš? Vždyť už jsme to četli.''
„Jen mě to zajímalo.'' Pokrčil rameny Draco a sklopil pohled k zemi.
Harry se znovu podíval na pergamen. Rychle to pročetl.
O co tady jde? Proč si znovu čte dopis od Rona? Není v něm přece nic až tak zajímavého. Nebo ano? Chová se divně od chvíle, kdy dopis přišel.
Přistoupil až k blonďákovi, chytnul ho za ruku a donutil ho se postavit. Ten se mu ani jednou nepodíval do očí. Dovedl ho k posteli, kde do něj trošku strčil, aby si sednul. Draco se posunul až ke kraji, aby si záda mohl opřít o stěnu. Harry si sundal boty. Vylezl na postel. Nesedl si ale vedle. Vylezl si na chlapce a posadil se mu obkročmo na klín.
Draco se na něj pořád nedíval, a tak ho Harry chytl za bradu a donutil ho. Šedé oči ho propálily, ale neřekl ani slovo. Harry na něm viděl, že je nervózní. Tak se slova ujal sám.
„Tebe potřebuju. Jak si můžeš vůbec myslet, že někoho potřebuju víc jak tebe? Že někoho upřednostním před tebou? To bez tebe jsem byl celou dobu ztracený," řekl mu. „O tohle tu jde, že ano? Bojíš se.'' Harry doufal, že to trefil. Draco byl trochu majetnický a asi i žárlivý. A hlavně se sám bál, že by jej ztratil, tak mohl jen hádat, že se toho bojí taky. „Jsou to moji přátelé, ale ty jsi důležitější. Mám je rád. Hodně. Ale tebe...tebe...'' Hlas se mu zlomil. I když to oba věděli, neřekli si to. Když se o to Draco pokoušel, Harry ho zastavil. Tohle ale Zmijozela konečně donutilo reagovat. „Mě co?'' zeptal se naléhavě.
Ale tentokrát sklopil zrak Harry. Jak je těžké vyznat poprvé svoje pocity? Jak těžké je říct něco, co je očividné? Jak to ten večer řekl Draco?
A tak to tak udělal. Vzal jeho ruku a položil si ji na hruď. Přesně na místo, kde má srdce. „Co mám říct? Vždyť to na tebe moje srdce křičí.'' usmál se.
A Draco se zasmál. „Pottere, ty mi snad nechceš říct co cítíš?''
„Řeknu ti to kdykoli,'' ubezpečil ho Harry. Zároveň se sklonil k jeho uchu a zašeptal. „Miluju tě.''
Draco ho od sebe trochu odtáhl. Podíval se mu do očí a propálil ho pohledem. Laškovně zvedl obočí a Harry se usmál. Nahýbal se k polibku, ale než se jejich rty spojily stihl ještě blonďák dodat. „To je dobře, Pottere.''
oo
„Špatně...''
Harry otevřel oči. Byl v Dracově náručí, schoulený. Hlavu položenou v prohlubni chlapcova krku. Nemusel dlouho přemýšlet nad tím, co se děje. Jedno slovo a bylo mu jasné všechno. Nechtěl se zvednout. Nechtěl se podívat. Chtěl to mít rychle za sebou.
ČTEŠ
In Corde //DRARRY CZ// ✅ (Probíhá korekce)
Fanfiction!! Právě probíhá korekce !! Na konci 5. ročníku, po událostech na ministerstvu, se Harry Potter vydává zpět, ke svým příbuzným. Už se tam ale nedostane. Po chvíli, co se rozloučí se svými přáteli, je unesen. Pomoci se mu dostane od člověka, od kter...
