In Corde //DRARRY CZ// ✅ (Probíhá korekce)

23. Všechno pryč

,,Myslel to vážně, chlapče?" zeptal se s nadějí v hlase a úlevně sledoval, jak Severus Snape stroze, ale souhlasně přikývnul. Albus Brumbál byl lhal, kdyby tvrdil, že se mu neulevilo. Tohle bylo řešení. Ne nejlepší, ale stále řešení. Byla to naděje, kterou pocítil uvnitř ve svém nitru a musela se mu promítnout i v obličeji, protože, když se znovu podíval do tváře profesora lektvarů mohl spatřit jen opovržení a znechucení.

,,Ulevilo se vám, řediteli?" plivl na něj ostře. ,,Můžete za to vy. On umře a je to vaše chyba."

,,Já to vím. Vím to."řekl sklesle, ale pohled od něj neodvrátil. ,,Věř mi, že si to budu navždy vyčítat. Ale jeho odhodlání a odvaha nás všechny záchrání. Jeho jméno jednou bude legendou, stejně jako Harryho."

Snape se hořce zasmál. ,,Ano, tohle Pottera jistě uklidní. Přemýšlel jste někdy nad tím, že by se Potter dozvěděl pravdu? O jejich vztahu ví hodně lidí, pravda si ho najde a bude nás za to všechny nenávidět. A nejvíc sebe. Zabije ho to."

Ano, zabije. Protože Draco měl pravdu. Potter ho miluje víc, než sebe. Víc, než kohokoli jiného. Kam až ty city zašly, když to toho nezkrotného hrdinu donutilo nebrat ohledy na ostatní? To, že nebral ohledy na sebe, bylo u Pottera normální. Vždy, ale myslel na ostatní. Na známé i neznámé. Vždy věděl, že se jednou bude muset postavit Pánovi Zla. Věděl, že budou potřeba různé oběti, aby byl Voldemort poražen. Byl s tím smířený. Až city k Dracovi ho donutily změnit názor. Protože Draco byl jeho Achillova pata. Ta láska ho zaslepila a donutila dělat věci, na které by dřív ani nepomyslel. Použil Avadu na Luciuse Malfoye, smířil se s tím, že umře hodně lidí. Byl ochoten srovnat se s tím, že Voldemort se ujme moci, jako vítěz téhle války. To všechno pro lásku.

Severus Snape byl naštvaný a neschopný se vyrovnat s pocity, které v něm od rozhovoru s Dracem proudily. Nenáviděl...ano, nenáviděl Brumbála za jeho rozhodnutí a za jeho posedlost. Byla to vše jeho chyba.

Byl naštvaný na Draca, že neposlechl jeho radu a neutekl s Potterem někam pryč. Byl na něj naštvaný, protože se rozhodl obětovat. Ale zároveň ho obdivoval. Kdo by tohle dokázal? Najít východisko z téhle bezvýchodné situace. Smířit se se smrtí? Nechat svého osudem přiděleného člověka zapomenout. Chovat se, jakoby se mezi nimi nikdy nic nestalo a nakonec se mu dívat do očí a přijmout smrt z jeho rukou? Draco už dávno nebyl ten člověk, kterého z něho chtěl mít jeho otec. Změnil se. Potter ho zmenil. A za to byl zase naštvaný na něj.

Ale...ať Dracův plán zněl sebevíc šíleně, byl geniální. A v Dracových očích nebyl strach, když Severuse žádal. Bylo tam velké odhodlání smíchané s dávkou smutku, protože se mu nechtělo odejít. Opustit chlapce se kterým plánovali budoucnost. Jiné východisko, ale pro něj nebylo.

Severus Snape neměl na vybranou. Mohl být naštvaný, zklamaný i smutný. Ale...souhlasil.

Plán zněl jasně. Vymazat všechny vzpomínky na Draca od počátku loňských prázdnin. Potter nebude mít tušení o tom, že ho Draco z Manoru zachránil. Nebude si pamatovat jejich společně strávené léto v domku. Ani si nevzpomene, že se po návratu do školy na chvíli vzdálili, aby se pak k sobě mohli vrátit v plné síle. Vánoce, Nový rok. Dracův únos. Zabití Luciuse Malfoye. To vše bude pryč a zůstane jen jedna věc. Nebo vlastně dvě věci. Zabití Draca, tedy zničení Viteálu a porážka Voldemorta. S ostatním se budou muset vypořádat potom. Protože Potter zjistí pravdu. Jednou ano.

oo

,,Takže ty mi neřekneš o co se Snapem šlo? Opravdu Draco? Budeme mít před sebou tajnosti?" vyčítal mu Harry.

,,Ale prosím tě, nedramatizuj. Řekl jsem ti to nejdůležitější. Posílam matku k Mungovi a se Severusem jsem projednával její pobyt tam a taky možnosti, jak mě za ní bezpečně dostat."